..: Železnici nahradí cyklotrasa. :..

Ilustrační obrázek Vysočina - Stará trať míří do šrotu. Pohřební hostinu již uspořádaly okolní obce více než stoleté železniční trati z Přibyslavi do Sázavy. Na vykoupení historické železnice totiž radnice nemají peníze, a majitel ji rozřeže do šrotu. Je rozhodnuto. Na starou vlečku mezi Přibyslaví a Sázavou už nikdy žádný vlak nevyjede. Svršek malebné trati bude ještě během léta vytrhán a odvezen do sběru.

„Už jsme uspořádali pohřební hostinu,“ konstatoval přibyslavský starosta Jan Štefáček. Právě jeho město bylo hlavním iniciátorem snah o zachování trati. Ovšem bez potřebných peněz nemohla ani Přibyslav ani obce v okolí se zchátralou tratí cokoliv udělat. „Nepodařilo se nám spojit všechny obce kolem trati, většina z nich do nejistého a nákladného projektu nechtěla jít. Nenašli jsme ani žádného silného partnera,“ zklamaně hovoří přibyslavský starosta. Kvůli vysoké finanční náročnosti údržby a modernizace trati v řádech desítek milionů korun nabídku na spolupráci odmítl i Žďár nad Sázavou.

Je konec, všechno kovové zmizí na šrotištích

„Pravděpodobně v létě koleje vytrháme a odvezeme. Spolu s nimi padnou i všechny kovové mosty. Na trati zůstanou jen kamenné a betonové oblouky,“ uvedl Wolfgang Macourek, ředitel společnosti SaZ, která od počátku devadesátých let vlečku vlastní. Z likvidace tratě kroutící se malebným údolím Sázavy je nešťastné celé horní Posázaví. Zejména v posledních letech byla tato atrakce, provozovaná brněnským Klubem přátel kolejových vozidel, velice oblíbenou atrakcí. Železniční nadšenci pořádali hlavně pro děti dobrodružné výlety, při nichž docházelo k přepadení vlaku indiány nebo vojenskými partyzány. Několikrát byla jedenáctikilometrová trať využita i k natáčení filmů.

PřibyslavS jejím zánikem se ale i provozovatelé postupně smířili. „Jde o to, že vlastník je zodpovědný za stav trati a její technický stav nutí investovat,“ je si vědom Jiří Kotas z Klubu kolejových vozidel. „Pod hrozbou milionových pokut si nemůžeme dovolit trať provozovat v takovém stavu. Na její další udržování peníze nemáme,“ říká Macourek. Prostředky k odkoupení a opětovnému zprovoznění nenašly ani okolní obce. Přes pohřební náladu ovšem svitla naděje na další využití bývalé trati. Po železničním náspu by mohla vést neméně krásná cyklostezka. „To je nyní společným cílem všech obcí v regionu, včetně Žďáru. Z propojení Zelené Hory s přibyslavským zámkem by měli užitek všichni,“ hlásá Jan Štefáček.

„Je zde veliká návaznost v celé oblasti cestovního ruchu. V tom je i velká šance na získání prostředků z Evropské unie, která takovéto projekty podporuje,“ pochvaluje si myšlenku přibyslavský místostarosta Michael Omes. Nový úsek by v tomto případě nahradil kolejový svršek. Od Sázavy přes Hamry do Žďáru by musela být vybudována stezka nová, prakticky na zelené louce. „Úsek ze Žďáru do Hamrů se už připravuje. Dokončen bude v příštím roce,“ svěřila se žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. Přes město až k Zelené Hoře už vedou hned dvě cyklostezky.

Od myšlenky k otevírání nové cyklotrasy místo staré vlečky je ale ještě hodně daleko. Obce se pokusí vypracovat podrobný projekt, který předloží evropským úředníkům k posouzení. Ještě předtím musí společnými silami od společnosti SaZ vykoupit pozemky. „Slíbila nám je za výhodnou cenu,“ tvrdí Štefáček. Finanční náklady na přibližně patnáctikilometrovou trasu se dosud nikdo neodvažuje odhadovat. Zcela jistě půjde o desítky milionů. Celá stezka by měla být vyasfaltována, aby na ni mohly třeba i in-line bruslaři nebo maminky s kočárky. V zimě by měla být oblíbenou trasou běžkařů. „Měla by být využita celoročně,“ říká Zvěřinová.

Stavbu zkomplikují chybějící mostní konstrukce, které SaZ odveze k likvidaci. „Už jsme o tom s představiteli obcí mluvili. Velké a těžké konstrukce nejsou u cyklostezky potřeba. Místo nich tam položíme lehčí můstky z několika trubek,“ prozradil Wolfgang Macourek. Jestliže se záměr podaří, jednalo by se o republikový unikát. Zatím nikde není tak dlouhá stezka určena pouze cyklistům s vyloučením automobilové dopravy. A podle Michaela Omese nikde cyklostezka nevede tak úchvatnou krajinou.

Pokud vše bude podle těch nejoptimističtějších představ, mohla by se cyklotrasa začít budovat za rok a půl. „Letos necháme vypracovat projekt, příští rok podáme žádost. Jestliže bude úspěšná, mohli bychom koncem příštího roku začít stavět,“ věří Jan Štefáček.

Trať Brod - Žďár

Ilustrační obrázekTrať Německý Brod - Moravský Žďár se jako provozní celek do dnešní doby nedochovala. Dnes je větší část zlikvidována; dochoval se pouze jedenáctikilometrový úsek, který byl donedávna sjízdný jen díky existenci železničního vojska a aktivitám Klubu přátel kolejových vozidel. Po zrušení železničního vojska se stala provozovatelem tohoto úseku dráhy firma SOŽ (Stavební obnova železnic), poté přetransformovaná na SaZ (Stroje a zařízení) s areálem v Sázavě u Žďáru nad Sázavou.

Jako celek sloužila dráha dopravě 55 let. Zanikla přeložením nové trati na koridor s lepšími parametry. Provozní úseky postupně mizely, kolejnice byly sneseny, železné mosty sešrotovány a ostatní zařízení bylo demontováno. V roce 1894 povolilo ministerstvo železnic stavbu dráhy Německý Brod - Moravský Žďár. Pro Žďár to bylo vůbec první spojení po kolejích. Stavba byla zahájena roku 1896 a první vlak vyjel na trať již 20.12.1898. Trať se dostala do povědomí po zrušení dopravy až počátkem devadesátých let minulého století, kdy pod hlavičkou SOŽ vznikl Spolek pro obnovu vlečkových historických vozidel. Pravidelnou výletní dopravu zahájil Klub přátel kolejových vozidel v roce 1997. Nejprve jenom na přání či při zvláštních příležitostech, v minulých letech pravidelně o víkendech.

zdroj: Mladá fronta DNES


JnR | 13.6.2007 (10:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Vysočina


  1 ... 5 6 7 8 9 ... 12      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Precla 
14.06.2007 (13:55)  
Happy To samí můžeš říct, kdyby se z 250-tky udělal koridor, tak se může jít vycpat Třebová.. Je to jen samý kdyby.. Krom toho do Brna z Havl. Brodu jezdí minumun lidí.
registrovaný uživatel zdenda 
14.06.2007 (13:54)  
happy: už prosím tě mlč, tvoje argumenty mi připomínají puberťáky, který mají černobílý svět a jejich úroveň diskutovat se rovná téměř nule, jestli jsi dospělý, o to je to smutnější a horší, neustále tady meleš svojí, byť tvoje mnohé pochybné argumenty logicky a empiricky vyvracejí...
registrovaný uživatel happy 
14.06.2007 (13:44)  
Ta neelektrifikovaná trať na Jihlavu patrně myšleno 240 je mnohem důležitější z pohledu osobní přepravy než trať 250.Takže význam tratí na Vysočině je jasný.
1.225 Ji-HB
2.240 Ji-Br
3.230
4.250
5.225 Ji-Ves
atd.Vše z pohledu osobní přepravy a cestovního potenciálu obyvatelstva.Kdyby se 240 modernizovala tak,že by byla konkurenceschopná s dálnicí,tak se s prominutím může jít 250tka zahrabat,protože rázem i pro Brod bylo Brno přijatelnější přes Jihlavu a Třebíč (tj spojení 3 nejdůležitějších center Vysočiny) :)
registrovaný uživatel Precla 
14.06.2007 (13:34)  
Promiňte, že sem tuhle ostrou debatu o trati 250 rozpoutal, ale některý komentáře mě opravdu nedali.
registrovaný uživatel Precla 
14.06.2007 (13:33)  
Happy O těch rychlících nic nevíš, tak se uklidni. Rušili se z důvodu večerní obsazenosti. Nechápu proč srovnáváš neelektifikovanou trať na Jihlavu s touhle tratí, příjde mi, že seš trochu vysazenej a zamindrákovanej. PRomiň, trochu mi to ujelo.
14.06.2007 (12:34)  
1. proč tu někdo říkal že po 250 jezdí bohužel více nákladních vlaků? Co je na tom špatného? Vždyž čím více nákladů tím líp.
2. happy: nevím jestli děláš i drah, ale to je teď jedno. Ano v něčem se shodneme, Os v úseku Tiš-ZR opravdu jsou prázdné, pouze v pondělí a pátek jsou opravdu "plné" alespoň z poloviny.
3. Hoši i já se vám musím smát. Kdyby jste upravily oblouky na 230 tak si bu%dte jistí že -20 po koridoru je prd oproti tomu, kdyby se to zmodernizovalo na 230!!!!!
4. rychlíky z Br-Pha jsou vždy velmi slušně obsazené a ve většině případů jezdí i daleko více plnější než po 260! Mnohdy je i málo vozů a lidé stojí v uličkách.
5. co se týče 251 tak o tom je jasné že tišnovka je opravdu v dezolátním stavu.
registrovaný uživatel happy 
14.06.2007 (12:22)  
Význam dálkové dopravy???No tak leda pro náklady nikoliv pro osobní dopravu.A R 66x jezdí po 240 z důvodu lepší využitelnosti,protože prostě po 250 to stálo za starou belu.Obsluhu Třebíče a spol. mohly dělat osobáky a sp.,takže v tom to nejni.Nikdy by se totiž neměnila relace rychlíku,kdyby byly řádně využity.Celá tato diskuze mně připadá zbytečná.Trať 250 je využitá a více od ní nelze čekat.Možnosti jsou vyčerpány za současného stavu vozového parku.A pro Vysočinu z hlediska dopravy osobní NEMÁ primární význam.
14.06.2007 (11:09)  
Trať 250 má význam hlavně jako trať dálkové dopravy a až na druhém místě je obsluha území kterým prochází. Z ekonomického hlediska je to především trať nákladní, protože je levnější převážet náklad mezi Brnem a Kolínem tudy. Z hlediska nákladní dopravy je 250 dostačující a problematická je spíš 230. Tam by se určitě investice vyplatily. Není potřeba předělávat 230 na 160km/h. Pro nákladní dopravu pomůže i 90/100 km/h bez pomalejších úseků. U nákladů je důležité aby vlaky nemusely zbytečně často brzdit a znova se rozjíždět. I na první pohled malé napřímení tratě má pozitivní vliv na opotřebování jak vlaků tak samotné trati.
A i taková optimalizace by zkrátila časy rychlíků, co tu jezdí, a pravděpodobně by tudy dokázaly projíždět rychleji než přes ČT.
Co se staré trati týče tam mi cyklostezka připadá jako nejlepší řešení.
registrovaný uživatel zdenda 
14.06.2007 (10:50)  
hoši vy jste se tu nějak zhádali:-))), za prvé si myslím, že 250 v úseku HB-Brno má velice slušný rychlíkový potenciál, protože zde není konkurence autobusové dopravy, z Brodu ani ze Žďáru se do Brna rychleji než vlakem nedostaneš a to prakticky ani autem, nicméně je fakt, že vést tady jiné vlaky než rychlíky je zbytečné, zvlášť když je vozí na české poměry "luxusní" vozy Bee...současné jízdní doby jsou dány jízdou v Praze přes Vršovice a asi i úpravami mezi HB a Brnem, neb před takovými osmi lety trvala jízda z HB do Brna 1:20, dnes je to o deset minut víc, Antonín Dvořák to dokonce svého času zvládal bez jediné zastávky za 3:04 z Brna do Phy, rychlíky to běžně zvládaly za 3:20
rychlíky Brno-ČB byly na třebíčskou trať přemístěny zcela logicky, když na Prahu jezdí ve dvouhodinovém taktu, není třeba, aby se tam cpaly ty do Budějovic, když je potřeba obsloužit především Třebíč, Náměšť a Okříšky už tolik ne
no a jinak jsem velký skeptik, co se týče modernizace a zvyšování traťové rychlosti na 240, bohužel, to by se musela celá trať přestavět, úseky Ji-Okříšky a Zastávka-brno jsou v pohodě, tam se jezdí aspoň 75-90 km/h, ale Okříšky-Zastávka je stavěná pohříchu jen jako lokálka...a 225 do Veselí z Ji by to potřebovala taky, ale to je jen sen...howgh
registrovaný uživatel stoupa  mail  
14.06.2007 (10:30)  
ad JS:

nechci se mýlit, ale v letech 1997-1999, kdy jsem Praha H - Brno jezdil i 2x týdně 3:10, 3:15 u EC nebyla vyjímka. Tedy po trati 250. Nejlíp na tom bývaly "Videňské" vlaky (s 362 xxx). Když to škrábli, tak před Kolínem (stavba koridoru), nebo mezi K. Horou a HB - "uzel na kolejích". Napamatuji, že bychom chytli zpoždění mez HB a Brnem (nebo naopak), subjektivně bych řekl že někdy i krátil.
  1 ... 5 6 7 8 9 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2025 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko