Vysočina - Stará trať míří do šrotu. Pohřební hostinu již uspořádaly okolní obce více než stoleté železniční trati z Přibyslavi do Sázavy. Na vykoupení historické železnice totiž radnice nemají peníze, a majitel ji rozřeže do šrotu. Je rozhodnuto. Na starou vlečku mezi Přibyslaví a Sázavou už nikdy žádný vlak nevyjede. Svršek malebné trati bude ještě během léta vytrhán a odvezen do sběru.

„Už jsme uspořádali pohřební hostinu,“ konstatoval přibyslavský starosta Jan Štefáček. Právě jeho město bylo hlavním iniciátorem snah o zachování trati. Ovšem bez potřebných peněz nemohla ani Přibyslav ani obce v okolí se zchátralou tratí cokoliv udělat. „Nepodařilo se nám spojit všechny obce kolem trati, většina z nich do nejistého a nákladného projektu nechtěla jít. Nenašli jsme ani žádného silného partnera,“ zklamaně hovoří přibyslavský starosta. Kvůli vysoké finanční náročnosti údržby a modernizace trati v řádech desítek milionů korun nabídku na spolupráci odmítl i Žďár nad Sázavou.

Je konec, všechno kovové zmizí na šrotištích

„Pravděpodobně v létě koleje vytrháme a odvezeme. Spolu s nimi padnou i všechny kovové mosty. Na trati zůstanou jen kamenné a betonové oblouky,“ uvedl Wolfgang Macourek, ředitel společnosti SaZ, která od počátku devadesátých let vlečku vlastní. Z likvidace tratě kroutící se malebným údolím Sázavy je nešťastné celé horní Posázaví. Zejména v posledních letech byla tato atrakce, provozovaná brněnským Klubem přátel kolejových vozidel, velice oblíbenou atrakcí. Železniční nadšenci pořádali hlavně pro děti dobrodružné výlety, při nichž docházelo k přepadení vlaku indiány nebo vojenskými partyzány. Několikrát byla jedenáctikilometrová trať využita i k natáčení filmů.

S jejím zánikem se ale i provozovatelé postupně smířili. „Jde o to, že vlastník je zodpovědný za stav trati a její technický stav nutí investovat,“ je si vědom Jiří Kotas z Klubu kolejových vozidel. „Pod hrozbou milionových pokut si nemůžeme dovolit trať provozovat v takovém stavu. Na její další udržování peníze nemáme,“ říká Macourek. Prostředky k odkoupení a opětovnému zprovoznění nenašly ani okolní obce. Přes pohřební náladu ovšem svitla naděje na další využití bývalé trati. Po železničním náspu by mohla vést neméně krásná cyklostezka. „To je nyní společným cílem všech obcí v regionu, včetně Žďáru. Z propojení Zelené Hory s přibyslavským zámkem by měli užitek všichni,“ hlásá Jan Štefáček.

„Je zde veliká návaznost v celé oblasti cestovního ruchu. V tom je i velká šance na získání prostředků z Evropské unie, která takovéto projekty podporuje,“ pochvaluje si myšlenku přibyslavský místostarosta Michael Omes. Nový úsek by v tomto případě nahradil kolejový svršek. Od Sázavy přes Hamry do Žďáru by musela být vybudována stezka nová, prakticky na zelené louce. „Úsek ze Žďáru do Hamrů se už připravuje. Dokončen bude v příštím roce,“ svěřila se žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. Přes město až k Zelené Hoře už vedou hned dvě cyklostezky.

Od myšlenky k otevírání nové cyklotrasy místo staré vlečky je ale ještě hodně daleko. Obce se pokusí vypracovat podrobný projekt, který předloží evropským úředníkům k posouzení. Ještě předtím musí společnými silami od společnosti SaZ vykoupit pozemky. „Slíbila nám je za výhodnou cenu,“ tvrdí Štefáček. Finanční náklady na přibližně patnáctikilometrovou trasu se dosud nikdo neodvažuje odhadovat. Zcela jistě půjde o desítky milionů. Celá stezka by měla být vyasfaltována, aby na ni mohly třeba i in-line bruslaři nebo maminky s kočárky. V zimě by měla být oblíbenou trasou běžkařů. „Měla by být využita celoročně,“ říká Zvěřinová.

Stavbu zkomplikují chybějící mostní konstrukce, které SaZ odveze k likvidaci. „Už jsme o tom s představiteli obcí mluvili. Velké a těžké konstrukce nejsou u cyklostezky potřeba. Místo nich tam položíme lehčí můstky z několika trubek,“ prozradil Wolfgang Macourek. Jestliže se záměr podaří, jednalo by se o republikový unikát. Zatím nikde není tak dlouhá stezka určena pouze cyklistům s vyloučením automobilové dopravy. A podle Michaela Omese nikde cyklostezka nevede tak úchvatnou krajinou.

Pokud vše bude podle těch nejoptimističtějších představ, mohla by se cyklotrasa začít budovat za rok a půl. „Letos necháme vypracovat projekt, příští rok podáme žádost. Jestliže bude úspěšná, mohli bychom koncem příštího roku začít stavět,“ věří Jan Štefáček.

Trať Brod - Žďár

Trať Německý Brod - Moravský Žďár se jako provozní celek do dnešní doby nedochovala. Dnes je větší část zlikvidována; dochoval se pouze jedenáctikilometrový úsek, který byl donedávna sjízdný jen díky existenci železničního vojska a aktivitám Klubu přátel kolejových vozidel. Po zrušení železničního vojska se stala provozovatelem tohoto úseku dráhy firma SOŽ (Stavební obnova železnic), poté přetransformovaná na SaZ (Stroje a zařízení) s areálem v Sázavě u Žďáru nad Sázavou.

Jako celek sloužila dráha dopravě 55 let. Zanikla přeložením nové trati na koridor s lepšími parametry. Provozní úseky postupně mizely, kolejnice byly sneseny, železné mosty sešrotovány a ostatní zařízení bylo demontováno. V roce 1894 povolilo ministerstvo železnic stavbu dráhy Německý Brod - Moravský Žďár. Pro Žďár to bylo vůbec první spojení po kolejích. Stavba byla zahájena roku 1896 a první vlak vyjel na trať již 20.12.1898. Trať se dostala do povědomí po zrušení dopravy až počátkem devadesátých let minulého století, kdy pod hlavičkou SOŽ vznikl Spolek pro obnovu vlečkových historických vozidel. Pravidelnou výletní dopravu zahájil Klub přátel kolejových vozidel v roce 1997. Nejprve jenom na přání či při zvláštních příležitostech, v minulých letech pravidelně o víkendech.

zdroj: Mladá fronta DNES