Praha - Nečekaný spád nabírá situace mezi vícesystémovými lokomotivami v ČR. Ani ne týden po schválení lokomotiv řady 1216 oznámila Škoda Transportation, že její dlouho očekávaný (a také již rok zpožděný) prototyp lokomotivy typu 109E (řada 380 ČD) je dokončen. Ještě tento měsíc by se měl podrobit prvním jízdním zkouškám v areálu továrny, během letních měsíců by se měla dostat i na ŽZO do Cerhenic.
"Výroba pokračuje přesně podle smlouvy s ČD, nejsou s ní žádné problémy. Vše se teď ukáže v rámci zkušebního testování," prohlásil dnes generální ředitel Škoda Holding Jiří Zapletal. Ve výrobě by aktuálně měly být tři kusy 109E, z nichž první prototyp se podrobuje zkouškám a v červenci by měl absolvovat jízdy na ZŽO v Cerhenicích. Veřejnosti by se měl představit jako první ale až stroj 380.002, jehož roll-out je naplánován na berlínský veletrh InnoTrans 2008 v září letošního roku.
Na základě smlouvy s Českými drahami by měl výrobce zajistit postupné schválení typu lokomotivy i v sousedních zemích, čímž bude, podobně jako v případě lokomotiv Siemens ES64U4-C, umožněn plynulý přechod na koleje jiných železničních správ bez nutnosti přepřahu. Ihned po svém nasazení do provozu se má řada 380 ČD objevit na elitních výkonech, zejména spojích EC/IC na prvním tranzitním koridoru mezi Berlínem, Vídní, Bratislavou a Budapeští. České dráhy za jeden kus zaplatí od 100 do 150 milionů korun.
První sérií testů absolvovala první česká "třísystémovka" již v prosinci 2006, kdy byl pevnostním zkouškám podle norem TSI podroben skelet 109E. Právě tato přísnější pravidla pro pevnost skříně si dříve vyžádala změnu designového řešení lokomotivy, na němž se podílelo návrhářské studio firmy Porsche. Stroj údajně jako první v Evropě získal certifikát pro vysokorychlostní vozidla. Konstrukce skříně byla již při testech ve VÚŹ schválena německým drážním úřadem EBA.

150/151 bude mít stále svoji vlakovou klientelu, třísystémovku nebudete asi posílat na "zelené" výkony, ačkoli 350 taky svého času vozila Ostravana, ale to bylo proto, aby nestála zbytečně v Bohumíně.
Případů, kdy 36x může jezdit jen na výkonech 16x není mnoho, zpravidla je to v případě poruchy trafa když je = část použitelná.
Na českých kolejích se zase tolik Taurusů daleko od státní hranice objevovat nebude. Ze státní hranice do Vídně je to jen 77 km, po zadrátování Znojma narostou výkony rakouských lokomotiv na osobní dopravě (cca 15 párů vlaků = 360 km), v Břeclavi je to sice jen 5 km do osobní stanice, o kousek dál do nákladní, takže tam toho rakouské lokomotivy najezdí taky dost, čili vyrovnávku výkonů pokryjí 380 jezdící do Vídně.
20 lokomotiv zase není tak mnoho, počítejme s potřebnou provozní zálohou (plánované opravy, běžné opravy), zejména v prvním roce provozu si s lokomotivami "užijeme hodně legrace" (v tom záporném smyslu), takže první rok provozu by měl být uskutečněn na dvousytémových vlacích, hlavně dost těžkých vždy s původní turnusovou lokomotivou. Ona je jedna věc najezdit 100 000 km se soupravou vážící 750 tun na rovině na zkušebním okruhu a jiná věc 100 000 km na sklonově náročných tratích s opakovanými rozjezdy se stejně těžkou soupravou. Takže k duhu by přišla i štrbská rampa, trať přes HB, z Púchova na Střelnou, českobudějovická, plzeňská apod.
Zkušenosti s řadou 150/151 (30 let staré si ještě leckdo pamatujeme) a alespoň pražské zkušenosti (22 let staré) s lok 163 a 363 jsou podobné.
Máš pocit, že tento stroj je určen pro provoz na VRT? Já tedy rozhodně ne. Doporučuji o tom nejdřív něco nastudovat než to začneš spojovat s VRT.
VRT by v ČR pravděpodobně měla jednu stanici v Praze a možná ještě jednu v Brně a jezdilo by tím pár cizinců z Berlína nebo Vídně. Že by někdo kdo jezdí z Prahy do Brna dal kvůli ušetřené půlhodině několik tisíc se mi nějak nechce nějak věřit. Skoro ani, že by za těch několik tisíc kvůli ušetřené hodině a půl jezdil někdo z Vídně do Prahy.. U nás bohužel konfigurace terénu jaksi neumožňuje tu VRT postavit za alespoň trošku rozumné náklady. Jednotka ICE nebo TGV stojí všude stejně, čili nevidím důvod pro nižší jízdné než v celé Evropě…
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.











