Hulín - Drážní inspekce zahájila šetření v překvapivém případu "zmizení" vlaku z pohledu zabezpečovacího zařízení. Po příjezdu do stanice Hulín se z monitoru výpravčího náhle ztratila souprava osobního vlaku a kolej, na níž zastavila, se najednou mylně hlásila jako volná. Navzdory dřívějším úvahám o nepravděpodobnosti podobného incidentu se Drážní inspekce problémem "neviditelného" vlaku zabývá letos už podruhé. Prvním případem přitom byla tragická nehoda v Moravanech na Pardubicku před třemi měsíci, při které zahynul jeden strojvedoucí. Možnou příčinou nedávného selhání zabezpečení v Hulíně opět mohl být písek na kolejích.
V pátek 29. srpna před 18. hodinou přijely 4 osobní vagóny tažené elektrickou lokomotivou z Břestu. Tam strojvedoucí při rozjezdu použil písek pro zlepšení adheze a odstranění prokluzů. Sypač se ale pravděpodobně zasekl a písku se vysypalo víc, čehož si strojvedoucí všiml až po příjezdu do Hulína a poruchu okamžitě odstranil. V té chvíli už mu ale volal výpravčí s dotazem, kam se i s celým vlakem najednou ztratil.
Anna Kodysová z kanceláře ředitele SŽDC pro Českou televizi uvedla, že při správné funkci pískovač nijak neovlivní zabezpečovací zařízení; když ale na kolejích vznikne nadměrná souvislá vrstva a kola jsou od koleje elektricky izolována, vlak se pro zabezpečovací zařízení ztratí. Signál se totiž přenáší mezi kolem a kolejnicí právě na základě elektrického spojení, díky čemuž je úsek hlášen jako obsazený a systém tak zabraňuje případným kolizím. "Tato situace je velice nebezpečná. Z toho důvodu jsme se tím začali zabývat hned poté, co jsme ten podnět obdrželi," doplňuje Petr Maikranz, ředitel Územního inspektorátu Ostrava z Drážní inspekce.
Překvapivá je na celém případu zejména skutečnost, že se odehrál jen tři měsíce po nehodě v Moravanech, kdy byla právě izolační vrstva písku identifikována jako nejpravděpodobnější příčina vážné havárie. Nedokonalosti zabezpečovače ESA 11 se tak staly centrem nebývalého zájmu odborníků i médií. České dráhy tehdy uváděly, že není možné, aby písek, štěrk nebo bláto zmátly zabezpečovací zařízení, nicméně po prošetření incidentu přistoupily k mimořádným opatřením s cílem podobným situacím předejít. Ačkoli pravděpodobnost opakování "zmizení" vlaku byla později výrobcem systému vyhodnocena jako mizivá, její brzké opakování může naznačovat opak. Na druhé straně je ovšem pozoruhodné, že podobný případ až do nehody v Moravanech nebyl nikdy zaznamenán, přestože technologie zabezpečovacího zařízení i posypy pískem se používají dlouhá léta. Problém v Hulíně navíc nastal u soupravy vozů osazených špalkovou brzdou, která by podle přijatých bezpečnostních opatření měla možné riziko dále snižovat. Na ministerstvu dopravy tedy údajně vznikla komise složená z odborníků, která by měla určit další postup. Drážní inspekce slibuje, že mimořádnou situaci v Hulíně prošetří během několika týdnů.
zdroj: ČT24. Federace strojvůdců ČR
| 9.9.2008 (13:25)
Jedná se o přejezd směrem k Makru
Teď příměr. Mějme 20 až 30 let stará auta. Nechoďme s nimi do opravny ani na technickou. Holt jim čas od času selžou brzdy. Jezděme víc než se smí. Třeba 80 místo 50. No a čas od času se stane, že se na křižovatce se semafory od DŽA taková auta srazí. Kdo za to může? Samozřejmě DŽA, přece měli naprogramovat delší intervaly červené, to je každému hned jasné. No a co, že to normy nepožadují, každý přece ví, že tu jezdí vraky.
Nahraďte auto za lokomotivu, brzdy za pískovač, rychlost za množství písku, atd. Fírové jezdí v rakvích a chtějí, aby je okolní svět ochránil.
Pokud i přes to všechno chcete jezdit ve vraku, požadujte, ať se jezdí bezpečnou rychlostí, třeba 40 s povinností zastavit.
A nakonec tu ještě Jirka Kareš ml. píše bludy, místo aby zavolal.
1) pokud při zastavení vozidel je náprava v těsné blízkosti počítače a párkrát se přes něj "zhoupne", dochází ke zmatení počítače; tak tomu bylo na jedné severočeské tovární vlečce, proto později počítače nahradily KO
2) počítač neohlídá celistvost kolejnice, i při prasklé kolejnici vyhodnotí úsek jako volný - např. ve Studénce (teoreticky), kdyby most spadl o minutu dřív, s velkou pravděpodobností by došlo k lomu kolejnice a KO by úsek vyhodnotil jako obsazený (narozdíl od počítače náprav) a na předchozím návěstidle by se okamžitě rozsvítilo červené světlo.
Používat ke zjišťování volnosti koleje současně oba způsoby by asi bylo finančně náročné a také by se tím zvýšil počet poruch (stavů, kdy je úsek vyhodnocen jako obsazený i přes to, že ve skutečnosti je volný). Uvidíme, jak bude po vyšetření Moravan a Hulína rozhodnuto - zda do budoucna KO nebo počítače.
Mám dojem, že při optimalizaci tratě Kadaň - Karlovy Vary bylo použito počítačů. Neví někdo, podle čeho se rozhoduje zda počítače nebo KO?
šunt 0,06 ohm. Tak změňme normu nastavení KO, ať vyhovují šuntu 0,5 ohm. jako spádovištní KO
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.










