Jihlava - Projekt výstavby vysokorychlostní železniční tratě přes Vysočinu, který schválila vláda, vyvolává negativní reakce řady obcí i samotného kraje. Železniční stavba, představující pás dlouhý 100 kilometrů a široký přibližně 600 metrů, by měla zasáhnout území přibližně 40 sídel, jež namítají, že pro ně bude znamenat překážku v jejich dalším rozvoji. Za starosty se staví i krajský úřad v Jihlavě, přestože zastupitelé již schválili dokument o další perspektivě územního rozvoje, který s plánovanou VRT počítá. Projekt výstavby ovšem dosud není definitivní; stavba samotná je navíc plánována až v delším časovém horizontu.

"Abychom vůbec mohli tento dokument, který je pro kraj z jiných hledisek důležitý, schválit, tak jsme se k jakési variantě vysokorychlostní tratě museli přiklonit," komentuje náměstek hejtmana Václav Kodet. Místní obyvatelé se obávají, že kvůli specifickým konstrukčním požadavkům na stavbu VRT nebude možné vést železnici po mostech, čímž zůstanou odřezání od zemědělské půdy a zhorší se pro ně dostupnost úřadů. "Tato trať ekonomicky nepřinese státu ani regionu Vysočina žádné plusy," namítá dále krajský zastupitel a starosta obce Dobronín Jiří Vlach.
Kromě Dobronína dělá projekt starosti i vedení obce Nová Ves u Světlé, kde by směrování koridoru tratě mohlo zasáhnout do připravené lokality pro výstavbu rodinných domů. Ministerstvo dopravy se ovšem brání, že příslušné stavební parcely již byly vyhrazeny pro liniovou stavbu a domy se na nich stavět nesmí. Potvrzuje to i starostka Nové Vsi u Světlé Jarmila Bártová: "Parcely jsme už prodali. Budeme muset vlastníkům buďto vrátit peníze, nebo najít novou parcelu." Trasování tratě přes Vysočinu ovšem zatím zdaleka není finální a na stole ministerstva pořád leží několik možných variant, přičemž se počítá i s alespoň jednou zastávkou pro tento region.
zdroj: ČT24, Ministerstvo dopravy ČR
| 7.10.2008 (7:00)
1. Nákladní vlak na VRT je chujovina. Trochu mám pocit, že se někdo chce zbavit problém s údržbou starých tratí, tím že vše natlačíme na VRT. Nevím jak to ministra může vůbec napadnout, nevím jak by se řešily bezpečnostní aspekty, viz dále.
2. Říkáte R, EC/IC na VRT. Pokud hovoříme o skutečné VRT s Vmax do 350 km/h, což se pomalu stává standardem budoucích řešení, tak je třeba si uvědomit všechna úskalí takového provozu. Zejména se jedná o tlakové účinky míjejícíh se vozidel. Myslím, že bez úprav takovým podmínkám nevyhoví ani naše Xmz. To znamená tlakotěsná lokomotiva s tlakovou regulací chlazení pohonů a vozy s aktivní tlakovou ochranou. Možné to tedy je, ale musí to být odladěný vozový park a ne ledajaký vláček z prostého provozu. Jinak vám protijedoucí AGV v tunelu vyrazí mozek z hlavy.
3. Sjíždění vlaků z VRT. To je taky celkem diskutabilní záležitost, pomineme-li zajíždění do učitých významných a velkých měst kam nevede VRT. Po VRT by měly jezdit optimalizované (a patřičně nákladné jednotky), je tedy hloupost se s ní kodrcat po obyčejných tratích, když ekonomika jejich provozu spočívá v tom, že jich potřebuji málo, protože jezdí rychle, mají tedy obrovské denní výkony a tak mi na půlhodinový takt Praha - Brno stačí 3 jednotky (při Vmax 350 km/h). Jakékoliv zpomalování jejich jízdy vyžaduje potřebu dalšího vlaku a tedy náklady, náklady, náklady. Rozumnější je v nějakém přestupním bodě přestoupit na konvenční dráhu.
3. Ceny se odvíjí od služeb. Pokud je systém přesný, čistý, s dobrým přijetím (to myslím prostředí stanic a způsob jak se na ně dostat), lze inkasovat relativně vysoké ceny a zájem bude. Klientela by se pochopitelně rekrutovala více ze současných gumokolistů a z letadel, z konvečních vlaků jen částečně. Čím rychlejší a kvalitněší systém bude, tím lze žádat vyšší cenu, která bude ještě široce akceprována.
4. Primární vliv na rentabilitu takového podniku bude to, jak kvalitně bude zapojen do evropské sítě. Dálková doprava nahrazující let, je to co může železnici skutečně vydělávat. Pražskej Pepik jedoucí na Invex s houskou v kapse pojede raději 3,5 hodiny konvenčním spojem.
5 největších měst kraje Vysočina má počet obyvatel v rozmení 15 000 - 50 000, čili pojem "městečko" není vhodný, a navíc není možné, aby 1 vlak jedoucí od Prahy projel všech 5 těchto měst. A v žádné "dědince" by samozřejmě nestavěl.
Měl si asi těžký den viď?? :)
Mmch. já bych měl návrh, který by jistě všechny uspokojil-VRyPoDr-vše tunelem. Vytunění ceny na 1*10'9 Kč/km by jistě uspokojilo stranickovládněstavební firmy, a zároveň by si Vysočina zachovala svůj božský klid. Jak prosté milý Watsone.
Jinak to s tim naplnovanim vlaku z Vysociny jsem tady uz jednou cetl a opet mne to vyborne pobavilo. Taky to, jak VR vlak sjede z VRT, obslouzi dedinky na Vysocine a jede dal. Uplne vidim, jak AVE nebo co jezdi mezi Madridem a Sevillou nekde v pulce sjede, objede 5 mestecek po 10K lidech a pak frci dal:-)
A tomu (Antisaari?), co daval priklad s nespotavenou dalnici - ZAPRVE dalnice vyznam ma pro dedinky asi vetsi. ZADRUHE - ani ty dalnice nikdo na svym katastru nechce. Taky nikdo nechce jadernou elektrarnu nebo radar. Resp. je treba i chce, ale ne u sebe. Dalnice by v tomto nebyla vyjimkou a taky ma asi vyhodu, ze na rodzil od VRT se da preci jen snaze trasovat...
Pokud bych vzal v potaz sjíždění souprav z VRT na klasickou trať, tak je to podle mě nesmysl, kdy mnohem lepší už by bylo zastavené v nějaké uzlu, ze kterého by se přestupovalo na klasickou železnici. Protože aby se jednotka určená pro VRT kodrcala na klasické trati, to je trochu drahý špás.
happy: VRT napojené do ostatních velkých evropských měst ano, ale s tím, že by opravdu stálo jenom Praha, Brno, Ostrava a cestovní rychlost by se pohybovala kolem 300 km/h. Pokud toto bude dodrženo, tak má VRT velkou šanci být vyhledáváné i zahraničními cestujícími třeba právě na úkor letadel. Ať si to připustíme nebo ne, tak cena nebude lidová. A proto si nemyslím, že by kdokoliv použil VRT v úseku Praha-Havlíčkův Brod (případně jakékoliv jiné menší město/uzel na trase).
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.










