..: Projekt VRT na Vysočině naráží na odpor kraje i obcí :..

Ilustrační obrázekJihlava - Projekt výstavby vysokorychlostní železniční tratě přes Vysočinu, který schválila vláda, vyvolává negativní reakce řady obcí i samotného kraje. Železniční stavba, představující pás dlouhý 100 kilometrů a široký přibližně 600 metrů, by měla zasáhnout území přibližně 40 sídel, jež namítají, že pro ně bude znamenat překážku v jejich dalším rozvoji. Za starosty se staví i krajský úřad v Jihlavě, přestože zastupitelé již schválili dokument o další perspektivě územního rozvoje, který s plánovanou VRT počítá. Projekt výstavby ovšem dosud není definitivní; stavba samotná je navíc plánována až v delším časovém horizontu.

Ilustrační obrázek

"Abychom vůbec mohli tento dokument, který je pro kraj z jiných hledisek důležitý, schválit, tak jsme se k jakési variantě vysokorychlostní tratě museli přiklonit," komentuje náměstek hejtmana Václav Kodet. Místní obyvatelé se obávají, že kvůli specifickým konstrukčním požadavkům na stavbu VRT nebude možné vést železnici po mostech, čímž zůstanou odřezání od zemědělské půdy a zhorší se pro ně dostupnost úřadů. "Tato trať ekonomicky nepřinese státu ani regionu Vysočina žádné plusy," namítá dále krajský zastupitel a starosta obce Dobronín Jiří Vlach.

Kromě Dobronína dělá projekt starosti i vedení obce Nová Ves u Světlé, kde by směrování koridoru tratě mohlo zasáhnout do připravené lokality pro výstavbu rodinných domů. Ministerstvo dopravy se ovšem brání, že příslušné stavební parcely již byly vyhrazeny pro liniovou stavbu a domy se na nich stavět nesmí. Potvrzuje to i starostka Nové Vsi u Světlé Jarmila Bártová: "Parcely jsme už prodali. Budeme muset vlastníkům buďto vrátit peníze, nebo najít novou parcelu." Trasování tratě přes Vysočinu ovšem zatím zdaleka není finální a na stole ministerstva pořád leží několik možných variant, přičemž se počítá i s alespoň jednou zastávkou pro tento region.

zdroj: ČT24, Ministerstvo dopravy ČR


Adys Poslat mail autorovi | 7.10.2008 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Vysočina


  1 ... 7 8 9 10 11 12      Zpráv na stránku:   
07.10.2008 (16:31)  
K těm 600 m: a není to tak, že se dosud neví, kudy by to přesně vedlo, tak se pro jistotu zabere širší pruh, než bude potom skutečně potřeba?
registrovaný uživatel stoupa  mail  
07.10.2008 (16:18)  
2 M - koment k reakci na Preclu:

V Nemecku je ICE na vetsine relaci skutecne rychlejsi (a nakladnejsi pro cestujiciho), nez gumokol. A to i tam, kde není vylozene VTR. A je vyuzivano. Neni to o bohatství. Vezmu-li relaci vydelku, v absolutnich cislech, tak ten pomer mzda/rychlik (bez slev) je v proste ciselne hodnote o trochu lepsi, nez za CSSR. (A tehdy byl vlak Praha - Brno 2. trida levnejsi, nez Bus). No a byty jsou ale v prumeru drazsi, i kdyz Berlin je "na volnem trhu" levnejsi, nez Praha (ha ha). To neni o bohatstvi. To je o prioritach. A auta jsou povetsinou levnejsi, nez v CR. "Bohatsi" lide si povezou zadky v aute, pokud bude draha mene dostupna.

Fígl podle mne ve dvou vecech:

1) Více hlav, vetsí absolutní poptavka
2) Zpravidla lepe resena obsluha "zbytkove" vzdalenosti, pricemz pateri je doprava kolejova, az potom Bus.

ICE vsak rozhodne nezajizdi do vesnic. Ovsem treba na trase Bln - HH zastaví 2x na max minutu v "uzlových" stanicích pro prestup. NECEKA na pripoje. A je to vyuzito. Neni mi znamo, ze by vlaky tridy ICE byly trasovany/planovany do obcí radove pod 100k (tedy "okresnich" mest). O tom je RB.

Souhlasim obecne s Preclou, pokud jde o jeho nazor na priority. Snad s doplnenim: Tam, kde potencialni pocet milych platicich a obecný stav trasovaní/kapacita trati to umoznuje, orientovat se na modernizaci primestske / regionalni zel. dopravy dustojnym zpusobem. (Jiste tim myslim 471 ANO, reko M 152 na Regio(z)nova NE). A jiste tim myslim nejen na trati vukol maticky mest pri soutoku Vltavy s Boticem a Rokytkou, ale i hlavni trate (250,260) k mestu mého raného detství nad Svitavou a Ponávkou... A taky Ostravskou aglomeraci.

Tam, kde by bylo nutno znovu trasovat, asi sorry, to nema ekonomickou interpretaci. Snad jen v kategorii "Sponzoring". Vyjímkou dle potenciálu milych platicích bude asi Praha "Centrum - Hrabovka" (kdyz zrusime Masnu) - Ruzyne - Kladno.

2 Martin z Brna:

Zastavka na VTR po 100 km neni problem. "Ono" to docela schopne zrychluje (ICE, TGV..). Má otazka je "proc pres Jihlavu"? Ja bych ji proste vynechal a popkud VTR povede pres Vysocinu, za uzel bych volil spise HavlBrod s pestrejsim stavajicim kolejovym napojeni mj. i na onu Jihlavu.
registrovaný uživatel junkrs 
07.10.2008 (16:12)  
Těch 600m mě taky zarazilo! Asi tam někdo připsal "0" navíc:-)
Musíme si uvědomit, že kapacita stávajících tratí už je v některých místech skoro vyčerpána a nezbyde tedy nic jinýho, než VRT stavět. Proto se taky trať z Prahy na Brno neplánuje tak, jak je na obrázku, ale více na jih na Benešov. Ulehčí se tím příměstské trati, kde bude vysoká frekvence osobních vlaků a nebudou se tak brzdit vlaky "rychlé" a případně i nákladní. Další zajímavý článek je např. tady... http://dopravni.net/view.php?cisloclanku=2008090502
07.10.2008 (15:58)  
Martin z Brna - V případě Jihlavy bych problém neviděl. Přeci v té Jihlavě nemusí zastavovat každý vlak. Pokud by na VRT mezi Prahou a Brnem jezdily vlaky každou hodinu, tak stačí, když každý třetí zastaví v Jihlavě.
07.10.2008 (15:53)  
IDeesak: ja slysel tuto verzi, koneckoncu, ktera trat je starsi?:)
Hradecko je trestuhodne, chtelo by to dvojkolejku na 200 z Oseka pres Hradec a Jaromer a Nachod a dal do Polska a nacpat na to vsechny zas...kamiony. ale to uz je jina kapitola
07.10.2008 (15:48)  
Ale pořád mě není jasný co to Vysočině přinese. Pokud to má být Vysokorychlostní trať tak když vezmu vzdálenost Praha-Jihlava cca 120km, Brno-Jihlava cca 100. Takže to ten vlak bude zastavovat každých 100 km. Takže než se pořádně rozjede, už zase bude brzdit a pak znova. To mě nepřijde jako VRT.
Opravdu si myslím, že by byla lepší rekonstrukce tratí Brno-Jihlava-Havlíčkův Brod-Kolín jako alternativu cesty přes Č.Třebovou a pak tratě Brno-Přerov s napojením směr Ostrava.
registrovaný uživatel Tomáš180  mail  
07.10.2008 (15:40)  
Pás dlouhý 100 kilometrů a široký přibližně 600 metrů ? Co tam proboha bude, 20 kolejí?
registrovaný uživatel M 
07.10.2008 (15:32)  
Vousac - ty by sis na svem dvorku dalnici nechal stavet? Je celkem logicky, ze to vsichni chcou, ale nikdo ne "u sebe" (ostatne viz kuchi)... Argument s praci je hodne hodne populistickej. Nebo snad stavba D47 (D1) zamestnala tisice, drive nezamestnanych) Severomoravanu?

Jan Burian - stejne to neni. Tady jsou proti obce, ktere zcela nepochybne nebudou mit zastavku. Je to takovej "radar" - slouzit to bude nekomu jinymu, ale bude to u nich. Nebo mas nejaky napad, cim VRT prospeje Dobroninu?

Precla - to, ze na neco nemas ty, jeste neznamena, ze na to nema nikdo. V Nemecku je hodne lidi, hodne bohatych lidi a stejne se tam hodne pouzivaji ICE (ackoliv by si mohli vozit zadky v autech). Ke vsemu je tam vlak drazsi nez u nas, zatimco auta stoji stejne. Zazrak?
registrovaný uživatel Fauny  mail  
07.10.2008 (15:16)  
Já myslím, že pro VRT se určitě klientela najde. Spojení by mohlo být daleko rychlejší než dnes po dálnici. A spousta lidí z vyšších vrstev určité dá vlaku přednost, pokud ten vlak bude rychlý, spolehlivý, pohodlný a vhodný pro práci. Dnešní stav, kdy na expresu Praha - Brno jede jako první třída vůz A, dvojka poplyšované béčko určitě není to pravé ořechové pro tuto klientelu, která by byla ochotna si i připlatit za cestování.
07.10.2008 (15:14)  
Stejně se tu VRT nebude stavět. Ani přes Vysočinu, ani někde jinde v republice. Všichni jsou rádi, když se seženou peníze na modernizaci pár km tratí nebo zadělání pár děr na silnici. A navíc by bylo lepší, kdyby zatim pro začátek místo VRT modernizovali všechny koridory na rychlost 200 km/h a pak by mohli všichni začít mluvit o VRT, ale ne přes Vysočinu, kde je samej kopečet a jen by se to pořádně předražilo!!!!
  1 ... 7 8 9 10 11 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko