Praha — Ministerstvo dopravy chce do deseti let otevřít konkurenci 75 % trhu železniční osobní dálkové dopravy v České republice. Dosud všechny rychlíky na objednávku ministerstva provozují České dráhy; loni za ně úřad zaplatil 3,3 miliardy korun. Denně ČD vypraví 535 dálkových vlaků. Ministr dopravy Gustáv Slamečka říká, že s vítězným uchazečem následně uzavřeme dlouhodobou smlouvu na 10 až 15 let. Jedním ze základních požadavků bude zvýšení kvality vozového parku a komfortu pro cestující.
Ministerstvo tak chce rozdělit osobní železniční síť na soubory linek a každý rok hodlá vypsat výběrové řízení na 5 -až 15 % výkonů. První výběrové řízení chce ministestvo vyhlásit v příštím roce. Vlakové soupravy jeho vítěze ale vyjedou na koleje nejdříve v roce 2012, neboť dopravci potřebují dostatek času na zajištění vozidel. „Dostáváme se mezi nejliberálnější státy v Evropě. Systém jsme zvolili tak, aby České dráhy nezlikvidoval, ale musely se transformovat,“ říká Slamečka.
Své plány na soukromé spoje Slamečkovi minulý týden představily 3 společnosti — Student Agency, Veolia Transport a Arriva. Nikoho z ČD Slamečka na schůzku se třemi možnými konkurenty nepozval. „Šlo o první oťukávací schůzku, kde jsme si vymezili své postoje a dopravci nám ukázali svou prezentaci,“ upřesňuje obsah setkání mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.
Dálkové spoje (R, Ex, IC, EC) na českých tratích objednává ministerstvo dopravy. Letos za ně České dráhy dostanou 3,8 miliardy Kč. Problémem mohou být dlouhodobé smlouvy, neboť stát sestavuje rozpočet zvlášť na každý rok. „Při podpisu smlouvy musím mít jistotu, že peníze budu mít,“ dodává Slamečka. Pro začátek by se prý spokojil s memorandem mezi ministerstvy financí a dopravy. Do budoucna by se měl změnit zákon o rozpočtovém určení daní.
Plán ministerstva uvítal děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. „Ve státech, kde došlo k této liberalizaci, se zásadně zlepšila nabídka dopravních služeb,“ sděluje Moos. Tržní prostředí navíc podle něj povede ke snížení cen jízdného a donutí ČD zlepšit nabídku. Podle Moose případní alternativní dopravci mohou zaměstnat železničáře, kteří již nebudou mít uplatnění u ČD. Moos zároveň připomíná, že stát bude muset zřídit úřad, který bude tržní prostředí na železnici hlídat. Měl by být obdobou Českého telekomunikačního úřadu v oblasti komunikací a mobilní telefonie.
Podle dostupných informací bude Česká republika v Evropě výjimkou. Evropské státy pouští ve velké většině konkurenci pouze do regionální železnice, na celostátní úrovni zachovávají monopol národnímu dopravci. Rozsáhlou liberalizaci nepožaduje ani Evropská unie. Soukromé rychlíky jezdí pouze ve Velké Británii a Švédsku.
Student Agency rozhodnutí ministerstva vítá
Podle Radima Jančury, majitele firmy Student Agency, která o vstup do dálkové železniční dopravy dlouhodobě usiluje pomocí své divize RegioJet, je rozhodnutí ministerstva vítězstvím pro všechny daňové poplatníky a cestující. „Souvisí to s naší závaznou nabídkou převzít polovinu dlouhodobých tratí v Česku,“ říká Jančura. SA v ní slibuje nové vlaky, nižší jízdné a za své služby bude chtít ze státní pokladny méně peněz, než nyní dostávají České dráhy. „Dnešní rozhodnutí ministra dopravy dává české železnici obrovskou příležitost. Tímto postupem můžeme v blízké budoucnosti dosáhnout úrovně nejlepších evropských železnic,“ poznamenává Jiří Schmidt, obchodní ředitel Student Agency.
České dráhy se konkurence nebojí
Podle generálního ředitele Český drah Petra Žaluda je firma na konkurenci připravena. Podmínky, tak jak je prezentuje ministerstvo, jsou pro Dráhy poměrně zajímavé; ztráty výrazného podílu na trhu se neobávají. Na tuto liberalizaci se ČD připravují v rámci projektu VIZE 2012, který má změnit vnitřní fungování koncernu a přemění jej na moderní standardně fungující akciovou společnost. K tomu je nutné vytvořit podmínky, které má konkurence v zahraničí: dlouhodobé kontrakty na dobu cca 10 až 15 let a plnou úhradu ztráty z provozu osobní dopravy včetně přiměřeného zisku. V ČR dosud takové podmínky vytvořeny nebyly, což významně limitovalo také modernizaci vlaků, zlepšení služeb a celkové provedení vnitřní transformace ČD.
Podle Petra Žaludy se firma během příštích třech roků zaměří například na rozšíření a kvalitu služeb, přesnost vlaků, omlazení a vylepšení vybavení vlaků, zefektivnění vnitřních procesů, lepší využití vlakových souprav, optimalizaci procesů v oblasti nákupu nebo zajištění ratingu nezávislou společností. To umožní získat další prostředky na modernizaci Českých drah, především na nákup nových vlaků.
Zdroj: ČT24 , České dráhy a RegioJet
| 3.7.2009 (18:00)
Nenapsal jsem "zdůvodnění", napsal jsem zdůvodnění. Bystřejší jistě pochopili...
Nemohou ? A proč třeba ruské charterové společnosti šly místo do Prahy do Pardubic ? A až budou otevřeny Vodochody , bude mít hned Praha dvě letiště , které si budou navzájem konkurovat. V Čechách se jede ještě na letecké poplatky pro cestující , ale v zahraničí jsou i tyto poplatky zahrnuty do ceny letenek.
jak zareaguje potencionální dopravce, pokud podmínkou soutěže na provozování drážní dopravy bude taky převzetí provozu a údržby staničních budov
Dle mého názoru by měly být staniční budovy ve správě SŽDC a náklady na Vámi uvedené činnosti by měl zahrnovat poplatek za použití DC
Problém je v tom, že Česká republika nemá dopředu stanovenou dopravní politiku jak v dálkové dopravě, tak v regionální
To máte pravdu nemá. Celých 20 polistopadových let je pouze přešlapování na místě.
Potom se nedivme, že stále dochází k odlivu cestujících
K odlivu dochází hlavně proto , protže lidi jsou líní ,pohodlní a počet osobních aut stále narůstá.
Co je na druhou stranu škoda, že Škoda Plzeň kromě lokomotivy 380 podobný produkt nenabízí
Víte ŠKODA Plzeň je z evropského hlediska takový menší lokální výrobce. Zmínil jste ŠKODA AUTO . Vývoj každé modelové řady stojí strašné peníze. Aby se tyto peníze někdy vrátili , je zapotřebí vyrobit minimálně statisíce aut. Tady si troufnu říci je to stejné. Musí být zajištěn takový odbyt , který vývoj zaplatí. Vyvíjet něco dopředu a pak zjistit ,že o to nikdo nemá zájem by byla chyba , která by mohla znamenat pád firmy.
Stejně to ale nevylučuje to, aby nádraží patřilo komukoliv jinému, než JEDNOMU Z DOPRAVCŮ, který tím, že tu budovu dostal v podstatě zadarmo při zakládání a. s., má oproti konkurentům výhodu.
Vidíte – napdadá mne myšlenka : jak zareaguje potencionální dopravce, pokud podmínkou soutěže na provozování drážní dopravy bude taky převzetí provozu a údržby staničních budov, na což nedostane samozřejmě ani korunu, protože na tohle dostane peníze v rámci tržeb a úhrady ztrát ...
Jirka Panther – "naše" manufaktura (to je hezké označení) vychází z reality.
Její produkty totiž mimo tuzemska jezdí :
1) na Slovensku
2) v Polsku
3) v Německu
4) v Maďarsku
5) v Bulharsku
6) v Rakousku (byť tedy jen v rámci příhraniční dopravy)
7) v Itálii
8) v rámci příhraniční dopravy – ad 7) - ve Švýcarsku
9) - 23) v zemích bývalého SSSR
V kolika zemích jezdí lokomotivy oněch velkofirem ...
Takže je zde "potencionální" odbyt.
Žádná z těch velkofirem, především z hlediska znalosti finančních zdrojů na železniční dopravu, přesněji řečeno z hlediska znalosti "politického" či celospolečenského náhledu na železnici, nevidí v Česku nějaký potencionální trh. Ostatně i Siemens končí na Zličíně, ačkoli kapacita fabriky (nevím jaká by byla teoretická denní kapacita výroby nebo modernizace osobních vozů) by jistě byla po několik let využita jen pro vozy pro ČD, kdyby si ČD objednaly třebas 250 nových nebo modernizovaných vozů ročně ... (nějakých 10 miliard).
Nehledě na cenu – při stále levnější pracovní síle budou obtížně konkurovat "naší manufaktuře". Dovedu si představit a jako "manažer" ČD odpovědný za nákup lokomotiv bych si dal do požadavku, že lokomotiva bude mít zařízení AVV. Pochybuji o tom, že byl "pánové Siemens, Stadler, Talent" a další upravovali svoje lokomotivy (elektrické jednotky) tak, aby si rozuměly se zařízením AVV od AŽD ...
Dusanh : nejde jen o výrobní dokumentaci lokomotiv, tu nakonec mají nejen v "ŽOS" nebo drážních DPOV, ale taky v DKV. Podle čeho se asi dávala před více než 20 lety v Praze na ONJ dohromady rozmašírovaná 363.064 ?
Pokud chcete udělat ze zeleného peršinga modrého, tak tam musite především zamontovat trafo, které – světe div se - je namotáno v "naší manufaktuře" (jak je výše uvedeno). Výrobní dokmentaci od trafa nikdo jiný nemá (nakonec k čemu by mu byla), takže ho nikdo jiný nevyrobí. Vážně pochybuji, že by "manufaktura" někomu trafo prodala, ostatně pochybuji, že by trafo bylo na nabídce někdejšího zásobovacího skladu ve Vrútkách (Sučanech) jako náhradní díl.
Závad trafa na modrých, co já si pamatuji "u nás v depu" bylo nepatrně, matně si vzpomínám na jediný případ, kdy modrý peršing mohl jezdit jen jako zelený, než se na něj dostala možnost jet do "manufaktury" na opravu trafa.
Pokud mám správné informce, tak například "bastardí trafo" je opravitelné pouze u výrobce = lokomotivka v německém Henningsdorfu, takže ani "naše manufaktura", která tam trafa montovala s nimi nic neudělá.
lbc : E 499.2 (ex 15x) rozhodně nikdo dělat nebude, ale 362/363 (361) - eventuálně v třísystémovém provedení, případně s vyšším trakčním výkonem (4 MW)- by možné vyrobit bylo.
Celý problém spočívá v tom, že lokomotivní rám resp. vozidlová skříň musí odpovídat stávajícím požadavkům na bezpečnost, které splňuje lokomotivní skříň lok továrního označení 109E. To není pro konstruktéra neřešitelný problém.
Zapomeňte na to, že ČD rozhodují o tom, jaká budou mít vozidla... Viz. nákup/nájem Desir apod.
Zrovna před chvílí jsem si prohlédl lokomotivy vyrobené z továrny Škoda Plzeň. Je jednoznačné, že elektrické i motorové jednotky mají dobrou pozici v dopravě. Nicméně pokud se podívám na například elektrické lokomotivy, vidím početnou skupinu lokomotiv, kterou bude potřeba obměnit. I když zde nepřevládá názor, že obměnu elektrických lokomotiv by mohl provést především domácí výrobce, osobně se domnívám že by tomu tak mělo být.
Pokud se totiž podívám například na automobily Škoda, je zřejmé, že to přináší spousty výhod. Škoda Plzeň se domnívám, že je podnik s dlouhou tradicí a dobrým jménem. Podívejme se například na lokomotivy vyvážené do Ruska. Dodnes v nepříznivých podmínkách slouží. Dále servis, opravy, náhradní díly, zachování pracovních míst...atd. Co je na druhou stranu škoda, že Škoda Plzeň kromě lokomotivy 380 podobný produkt nenabízí. Neboli levnější produkt unifikované lokomotivy, než limuzínu - 380. Pokud se totiž podívám na typ a počty elektrických lokomotiv, právě tento nový tip levnější unifikované lokomotivy by železnice ČR potřebovala nejvíce.
Ono to vyřešení situace nebude také snadné, jelikož nové lokomotivy musí nejspíše také splňovat nové bezpečnostní parametry. Proto oprášení výroby starších typů např 499.2 či 499.3 není právě asi možné. Možná by někdo napsal, proč už rovnou ne ES 499.0 a ES 499.1. A nový typ lokomotivy by nové požadavky musel splňovat zřejmě také.
Pak mě ovšem stejně napadá otázka, na kterou neznám odpověď.
Jakým typem unifikované lokomotivy chtějí želenice ČR nahradit starší později dosluhující stroje, když lokomotiva řady 380 je na takovou obměnu lokomotiv příliš drahá.
Pak mě ovšem napadá ještě otázka druhá. Jak chce podnik Škoda Plzeň získat zakázku na elektrické lokomotivy pro více seriovou výrobu --> nejen 20ks řady 380, když jiný podobný produkt unifikované lokomotivy nenabízí.
2.K odlivu stale mam pocit nedochazi
Se všemi podobnými změnami se začalo velmi pozdě. Nikdo k tomu asi neměl odvahu, a proto tady máme až na pár vyjímek naprosto zaostalou kulturu cestování, horší než na Balkáně. Mám osobní zkušenosti ze zemí bývalé Jugošky. Tam koženku nenajdete. Najdou se tam sice různé vykopávky například po bývalých DR a současných DB, ale pořád lepší, než to, co provozují ČD a.s., dokonce na mezistátní dopravě.
Problém je v tom, že Česká republika nemá dopředu stanovenou dopravní politiku jak v dálkové dopravě, tak v regionální. Potom se nedivme, že stále dochází k odlivu cestujících. FRK
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.










