Praha — Ministerstvo dopravy chce do deseti let otevřít konkurenci 75 % trhu železniční osobní dálkové dopravy v České republice. Dosud všechny rychlíky na objednávku ministerstva provozují České dráhy; loni za ně úřad zaplatil 3,3 miliardy korun. Denně ČD vypraví 535 dálkových vlaků. Ministr dopravy Gustáv Slamečka říká, že s vítězným uchazečem následně uzavřeme dlouhodobou smlouvu na 10 až 15 let. Jedním ze základních požadavků bude zvýšení kvality vozového parku a komfortu pro cestující.
Ministerstvo tak chce rozdělit osobní železniční síť na soubory linek a každý rok hodlá vypsat výběrové řízení na 5 -až 15 % výkonů. První výběrové řízení chce ministestvo vyhlásit v příštím roce. Vlakové soupravy jeho vítěze ale vyjedou na koleje nejdříve v roce 2012, neboť dopravci potřebují dostatek času na zajištění vozidel. „Dostáváme se mezi nejliberálnější státy v Evropě. Systém jsme zvolili tak, aby České dráhy nezlikvidoval, ale musely se transformovat,“ říká Slamečka.
Své plány na soukromé spoje Slamečkovi minulý týden představily 3 společnosti — Student Agency, Veolia Transport a Arriva. Nikoho z ČD Slamečka na schůzku se třemi možnými konkurenty nepozval. „Šlo o první oťukávací schůzku, kde jsme si vymezili své postoje a dopravci nám ukázali svou prezentaci,“ upřesňuje obsah setkání mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.
Dálkové spoje (R, Ex, IC, EC) na českých tratích objednává ministerstvo dopravy. Letos za ně České dráhy dostanou 3,8 miliardy Kč. Problémem mohou být dlouhodobé smlouvy, neboť stát sestavuje rozpočet zvlášť na každý rok. „Při podpisu smlouvy musím mít jistotu, že peníze budu mít,“ dodává Slamečka. Pro začátek by se prý spokojil s memorandem mezi ministerstvy financí a dopravy. Do budoucna by se měl změnit zákon o rozpočtovém určení daní.
Plán ministerstva uvítal děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. „Ve státech, kde došlo k této liberalizaci, se zásadně zlepšila nabídka dopravních služeb,“ sděluje Moos. Tržní prostředí navíc podle něj povede ke snížení cen jízdného a donutí ČD zlepšit nabídku. Podle Moose případní alternativní dopravci mohou zaměstnat železničáře, kteří již nebudou mít uplatnění u ČD. Moos zároveň připomíná, že stát bude muset zřídit úřad, který bude tržní prostředí na železnici hlídat. Měl by být obdobou Českého telekomunikačního úřadu v oblasti komunikací a mobilní telefonie.
Podle dostupných informací bude Česká republika v Evropě výjimkou. Evropské státy pouští ve velké většině konkurenci pouze do regionální železnice, na celostátní úrovni zachovávají monopol národnímu dopravci. Rozsáhlou liberalizaci nepožaduje ani Evropská unie. Soukromé rychlíky jezdí pouze ve Velké Británii a Švédsku.
Student Agency rozhodnutí ministerstva vítá
Podle Radima Jančury, majitele firmy Student Agency, která o vstup do dálkové železniční dopravy dlouhodobě usiluje pomocí své divize RegioJet, je rozhodnutí ministerstva vítězstvím pro všechny daňové poplatníky a cestující. „Souvisí to s naší závaznou nabídkou převzít polovinu dlouhodobých tratí v Česku,“ říká Jančura. SA v ní slibuje nové vlaky, nižší jízdné a za své služby bude chtít ze státní pokladny méně peněz, než nyní dostávají České dráhy. „Dnešní rozhodnutí ministra dopravy dává české železnici obrovskou příležitost. Tímto postupem můžeme v blízké budoucnosti dosáhnout úrovně nejlepších evropských železnic,“ poznamenává Jiří Schmidt, obchodní ředitel Student Agency.
České dráhy se konkurence nebojí
Podle generálního ředitele Český drah Petra Žaluda je firma na konkurenci připravena. Podmínky, tak jak je prezentuje ministerstvo, jsou pro Dráhy poměrně zajímavé; ztráty výrazného podílu na trhu se neobávají. Na tuto liberalizaci se ČD připravují v rámci projektu VIZE 2012, který má změnit vnitřní fungování koncernu a přemění jej na moderní standardně fungující akciovou společnost. K tomu je nutné vytvořit podmínky, které má konkurence v zahraničí: dlouhodobé kontrakty na dobu cca 10 až 15 let a plnou úhradu ztráty z provozu osobní dopravy včetně přiměřeného zisku. V ČR dosud takové podmínky vytvořeny nebyly, což významně limitovalo také modernizaci vlaků, zlepšení služeb a celkové provedení vnitřní transformace ČD.
Podle Petra Žaludy se firma během příštích třech roků zaměří například na rozšíření a kvalitu služeb, přesnost vlaků, omlazení a vylepšení vybavení vlaků, zefektivnění vnitřních procesů, lepší využití vlakových souprav, optimalizaci procesů v oblasti nákupu nebo zajištění ratingu nezávislou společností. To umožní získat další prostředky na modernizaci Českých drah, především na nákup nových vlaků.
Zdroj: ČT24 , České dráhy a RegioJet
| 3.7.2009 (18:00)
Jinak si nejsem uplne jisty, jestli muze byt rovnitko mezi dobry stejk a 107 korun, ale je to mozny, veprovy nejim:)
Totéž by bylo podle mě vhodné i v oblasti železniční (i autobusové) dopravy, zejména s ohledem na to, že ti dopravci si to stejně nepostavili, ale dostali to jako vklad od "eráru".
K tomu prvnímu odstavci - nevím, jak je to možné.
Dovedete si představit, že by třeba odbavovací hala letiště Ruzyně patřila ČSA, a ostatní letečtí dopravci by museli této firmě platit za své klienty "ošlapné"?
Ano.
Vždyť to tak kdysi taky bylo. Letiště v Ruzyni i jinde (Holešov) patřila ČSA. "Služby" zahraničním leteckým společnostem (palivo, pojízdné schody, odbavování bagáže, nakládání do letadel, catering - pokud si zahraniční společnost nedovezla jídlo na zpáteční let "z domova", to všechno dělali zaměstnanci ČSA). Za "služby" poskytované cestujícím se platila "letištní taxa", která byla zahrnuta v ceně letenky a jednotlivé společnosti si to přeúčtovávaly. Pokud si nějak matně vzpomínám, tak na "staré Ruzyni", ani pak na té nové v prvopočátcích neměly zahraniční společnosti přepážky (obchodní místa) a všechno šlo přes ČSA (palubní vstupenky apod.). Zahraniční společnosti měly svoje kanceláře v centru, případně (tzv. západoevropské) na letišti nějakého svého technika, který obsluhoval startovací agregát pro příslušné letadlo.
Kdysi měly ČSA i vlastní autobusy a těmi vozily cestující z centra na Letiště (původně to byl palác Kotva, vedle dnešního obchodního domu, pak palác Vltava – za dnešním ministerstvem průmyslu) - jízdenka stála 6 Kčs, jinak byla jízdenkou letenka, paradoxem bylo, že BUS MHD 119 ze stejného místa jezdil na letiště za 0,60 Kčs, později za korunu. V Holešově to smluvně zajišťovalo ČSAD Gottwaldov, které na to mělo vyčleněný jeden autobus s řidičem, ten nedělal nic jiného a s autobusem parkoval na ulici vedle činžáku, kde bydlel. Za přepravu se nic neplatilo, to bylo v ceně letenky.
Teprve v roce 1990 vznikla příspěvková organizace Česká správa letišť (ČSL) = podnik, který převzal letištní infrastrukturu od ČSA, v roce 1995 se firma transformovala na státní podnik a zase později se tento podnik formou zákona postupně rozpouštěl a letiště se osamostaňovala, resp. ostravský Mošnov, brněnské Tuřany, karlovarská Olšová vrata byla zákonem 166/2004 Sb. majetkově převedena na příslušný kraj (Holešov se už dávno nelétal, letiště bylo převedeno na Aeroklub, dneska je zlikvidováno. Nakonec zůstalo ČSL jen letiště v Ruzyni, které po řadě dalších právních úkonů na akciovou společnost Letiště Praha a.s., s jediným akcionářem Českou republikou zastupovanou ministerstvem financí jako jediným akcionářem.
V "historických" dobách letectví to tak bylo i v zahraničí. Teprve později docházelo k oddělování leteckého dopravce a provozovatele letištní infrastruktury.
Vážení zákazníci,
dovolte, abychom Vás informovali o novinkách týkajících se In-karet.
Byla rozšířena spolupráce s dopravcem Viamont, a.s., která spočívá v tom, že ve vlacích společnosti Viamont na tratích 149 Karlovy Vary - Mariánské Lázně, 145 Sokolov - Kraslice a na trati 140 v úseku Sokolov - Karlovy Vary je Viamont schopen na přenosných pokladnách svých průvodčích přečíst In-kartu vydanou ČD, zjistit jakou má cestující zákaznickou aplikaci a na základě tohoto zjištění uznat nárok na příslušnou slevu dle tarifu Viamont. Bližší informace o tarifu Viamont naleznete na www.viamont.cz. Upozorňujeme, že tato možnost neplatí na trati 045 Trutnov - Svoboda nad Úpou.
Ke 14.6.2009 byla dokončena instalace čteček čipových karet do stanic. Celkem je nyní ve stanicích instalováno téměř 1000 čteček čipových karet a to tak, že v každé komerčně obsazené stanici se zařízením pro elektronický výdej jízdenek (UNIPOK) bude alespoň jedna čtečka, která mj. umožní platbu elektronickou peněženkou na In-kartě.
Od 14.6.2009 je stanice bez funkční čtečky čipových karet považována pro cestující, kteří platí ve vlaku elektronickou peněženkou na In-kartě, za neobsazenou stanici. Cestující budou odbaveni ve vlaku bez manipulační přirážky pouze v případě, pokud se o zaplacení přihlásí v souladu SPPO bezodkladně po nástupu do vlaku u pověřeného zaměstnance ČD.
Dne 24.6.2009 byl ve stanici Praha hl.n. zprovozněn pilotní jízdenkový automat UNIPAJ, který umožňuje platit také bankovní platební kartou. Použít lze jakoukoli kartu asociací Visa a Mastercard, ke které je vydán PIN (nelze tedy použít karty, kde se platba ověřuje pouze podpisem).
České dráhy, a.s.
To je jenom dobře. Znamená to pro ně průhlednější vykazování tržeb a následně i ztrát (a nároků na dotace).
Vzhledem k tomu, že tito všichni dopravci jsou na svých trasách už 10 - 12 let, je v tomto případě bezpředmětné mluvit o tom, že "někdo si koupil IN-Gold a chtěl tam jezdit, a ono to pak nešlo".
Navíc - Viamont a OKD-D uznávají SONE, takže to neuznávání komerčních nabídek není absolutní.
K těm budovám - myslím, že je prostě z principu nesmyslné, aby nádražní budovy patřily jednomu z dopravců. Dovedete si představit, že by třeba odbavovací hala letiště Ruzyně patřila ČSA, a ostatní letečtí dopravci by museli této firmě platit za své klienty "ošlapné"?
Poptejte se "U Šatavů" nebu "U Viamontů" či "U Železnice Desná", resp. "U OKD" proč neuznávají In–Gold, KMB – vždyť přece neni problém se dohodnout, jestliže režijka ČD platí u Vogtlandbahnu do Marktredwitz nebo Plauen !!!
DJ : to by byl stát hezky blbý, aby si kupoval něco, o co by se musel starat.
Při koncentraci dep a zejména jejich opravárenských kapacit by se mohla uvolnit leda část depa. Těžko si představit, že byste se dokázal o jedny zvedáky při nutnosti vývazu podělit s jiným dopravcem.
Totéž bych udělal i v případě dep. Aby nedošlo k situaci, že ČD budou mít depo, ale nebudou mít pro něj využití, ale jiný dopravce, který v té oblasti vysoutěžil vlaky, depo mít nebude.
Nakonec by mohli být všichni spokojeni. :-)
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.










