Plzeň/Klatovy — Zaměstnancům ČD na trati Plzeň - Klatovy se radikálně změnil život; přišli totiž o pracoviště v podhůří Šumavy, která jim zajišťovala živobytí. Od prosince 2009 je totiž trať dálkově ovládána z Klatov a původní zabezpečovací zařízení nahradilo nové. Celý úsek trati je tak obsluhován z Klatov. Jednokolejná, od září 1996 částečně elektrifikovaná železniční trať 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín, která ročně přepraví tisíce návštěvníků nejen lyžařských středisek, ale i zájemců o cykloturistiku, dostala v úseku Plzeň – Klatovy novou tvář. Vyměnilo se totiž 5 „červených“ výpravčích za jednoho „černého“, který cca 50kilometrový úsek ovládá z Klatov. Od roku 2012 by se k tomu měl přidat cca 40kilometrový zbytek trati.
Ve většině stanic bylo na této trati zánovní reléové zabezpečovací zařízení. To bylo nahrazeno dálkově ovládaným elektronickým stavědlem ESA 11 s možností předání na místní obluhu. Dotyčný úsek je řízen z Klatov. Snahy o dálkové řízení tratě vyvstaly již v roce 2006, kdy vznikla první projektová studie na dálkové ovládání tratě, která měla nejen ušetřit pracovní síly (v současné době cca 10-15/den), ale zároveň zvýšit bezpečnost provozu.
A jak tedy obsluha tratě vypadá nyní? V žst. Chlumčany u Dobřan je umístěno technologické jádro zabezpečovacího zařízení. Na něj se připojují další stanice obsluhované z Klatov. Ovšem vše má své pro a proti. Cestující museli přetrpět četná zpoždění z důvodu napojování stanic na JOP. V souvislosti s tím také nebyla v činnosti některá PZZ, po nichž jezdily vlaky podle rozhledových poměrů a upozorňovaly na svoji jízdu účastníky silničního provozu akustickou výstrahou.
Zdroj: Železničář 37/2009, České dráhy

Naprosto souhlasím, konečně nějaký smyslu plný příspěvěk.
V EU se až na výjimky neinvestuje do infrastruktury pro nákladní dopravu a preferuje se doprava osob, která je narozdíl od dopravy nákladní prodělečná. Proto na spoustě tras i nákladní expresy postávají kvůli předjetí osobní dopravou (v ČR hlavně na trase Praha - Ostrava). Tím je nákladní doprava po železnici a kombinovaná doprava nekonkurenceschopná. Hyundai v Nošovicích kvůli tomu nechce vozit po železnici. Pak se divíte, že jsou ucpané dálnice a přetížené.
Jak z toho ven? Začít investovat do inrastruktury smysluplně, hlavně tam, kde jsou největší nedostatky. Do kapacity nejpřetíženějších úseků. Do interoperability. Do zvýšení rychlosti tam, kde to má smysl. Do odstranění kopců (takový základnový tunel Třinec - Čadca, to by byl panečku pro nákladní dopravce efekt!)
Náklady na elektrifikaci trati Kt - ŽRA se nikdy nevrátí a nikomu nevyplatí. Ani českým dráhám. To můžu ty prachy hodit do kanálu.
Jen rovnou podotknu, že nejsem pro ani proto elektrifikaci Klatovy-ZRA. Jen jsem upravoval Jonyho, který z 30minutové úspory udělal zkrácení třetinové.
Bohužel, elektriky, ER 20, ale ani "regio sprintery" asi hned tak na Šumavě neuvidíme. Ty i dráty by byly vyjma rychlosti, spolehlivosti, komfortu také ekologičtější.
Ano Plzeň - Klatovy jo to beru to je něco jinýho to je na druhou stranu dobře že je elektrifikovaná.
Koukám, že ekonomice provozu vůbec nerozumíte.
Já jen říkám že jsou to vyhozený peníze, jsou daleko důležitější tratě. A za každou cenu ušetřit to se moc nevyplácí.
ja osobne elektrifikaci casti plzen-klatovy povazuji za velice uzitecnou a prinosnou
elektrifikaci zbytku bych taky bral, ale tam uz priznavam je to s efektivitou investice je to na stiru
na druhou stranu, dalnice taky pro stat neni vydelecna cinost a nikdo nepochybuje o jejich stavbe
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











