Česká republika — Nákup stovky ojetých osobních vozů pro dálkovou dopravu Českých drah, o němž jsme vás poprvé informovali již před více než dvěma lety, je zřejmě u konce. Nadějně se vyvíjející akce však nekončí vyhlášením vítězného dodavatele ojetých vozů, ale naopak zrušením celého výběrového řízení. Potíže provázejí tento záměr již od samotného počátku. Původně se České dráhy pokoušely o přímý nákup stovky ojetých vozů od německých DB, tam ale jednání ztroskotala jednak na rozdílných cenových názorech jednotlivých dopravců, tak i na údajných problémech právního rázu. České dráhy se proto rozhodly vypsat výběrové řízení na nákup těchto vozů. Nyní však informovaly formou oznámení ve věstníku o vyloučení všech účastníků tohoto výběrového řízení. Dle dřívějších slov tiskového mluvčího Českých drah v něm byly podány celkem dvě nabídky.
Kdo se do tendru přihlásil dráhy neuvedly. „Kromě zákonných požadavků, které vedly k vyloučení obou nabídek, ani jedna nesplnila požadavky Českých drah. V jednom případě šlo o nabídku vozů, které neodpovídaly požadovaným parametrům, v druhém případě nabídková cena podstatným způsobem překročila očekávání společnosti,“ konstatoval v dnešním ranním tiskovém prohlášení Petr Šťáhlavský. Neúspěch tohoto projektu vyvolává otázku, jak budou České dráhy dál řešit nedostatek moderních vozidel v dálkové dopravě. Prohlášení nebylo konkrétní ani v tom, jestli se vyhlásí jiný tendr, který by umožňil rozšíření počtu vozů pro dálkovou dopravu. „S ohledem na tyto skutečnosti se v současné době společnost zaměří na modernizaci současného vozidlového parku a zvýšení jeho komfortu. Hlavní úsilí v modernizaci nyní směřuje do zlepšení kvality regionální, příměstské a meziměstské dopravy ve vnitrostátní dopravě v ČR,“ komentoval další postup Šťáhlavský.
Avizovaná modernizace vozového parku dálkové dopravy tímto dostala poslední ránu. Bistrovozy ARmpee ani měsíc po začátku platnosti tohoto jízdního řádu stále nejsou nasazeny do provozu, natož vůbec dodány od výrobce ŽOS Vrútky, „ojetiny“ nebudou a i když jsou v plánu projekty na modernizaci různých řad pro expresní vlaky, reálný počet vozů tím nebude navýšen.
Mezi čtenáři našeho magazínu proběhly i dvě ankety. Na dotaz, jestli souhlasíme s nákupem ojetých vozů řady Bimz od DB, 45 % zcela kladně a 38 % kladně. Na druhou otázku, jestli se setkají v provozu lokomotiva Škoda 109E a repasované vozy, odpověděl 59 %, že obojí a 30 % naopak nevěřilo realizaci tendru na vozy.

Joska Holibajda > ja si v soucasnych podminkach predstavoval cosi, co by mohlo mit podobu dvounapravoveho vozu nizke stavby (tak aby pres to bylo videt) s delkou rekneme 8 az 10 metru, co by se pricvaklo na konec elefanta na stranu hnaciho vozu. Pripojilo by se to silovym kabelem (podobne jako jsou propojky na pendolinu) a uvnitr by bylo neco na pulce cesty mezi akumulatorem a kondenzatorem. Pri jizde plnou rychlosti by byly "baterie" prakticky prazdne, naplnovaly by se brzdenim a behem stani by se doplnily zcela, aby byla energie vyuzita hlavne na rozjezd. Ale je jasne, ze u komplet nove stavby soupravy/jednotky by bylo vhodne hmotnost baterii vyuzit k zatizeni hnaciho vozu.
V pripade pouziti baterii u vozidla pribuzneho s 843 bych to videl podobne, v podstate na principu dnesnich hybridnich aut - s prihlednutim k faktu, ze elektricka cast pohonu uz tady je a o to je to snazsi, nehlede na to, ze u vlaku neni hmotnost baterii takovy problem - tuna sem, tuna tam, v hmotnosti vlaku se to ztrati.
Napájení elektrického topení 3000V/50Hz- prostě se u nás zavedlo, přiznávám, že netuším, jestli mají naše lokomotivy možnost nějakého jiného napájení, ale asi ne. Prostě nebyla potřeba. Navíc při použití střídavého proudu pro takovéto silové zařízení přináší více výhod (menší opalování kontaktů ve stykačích, není nutný usměrňovač na HDV...). Takže by někdo musel udělat nějakou analýzu (já na ni určitě nemám buňky .-), aby dokázal který způsob vytápění je efektivnější. Nedá se říct, že když se v západní Evropě používá třeba 1500V/DC, že je tento systém lepší proto, že jej používají, prostě tam byl kdysi zaveden a zůstal.
Co nakoupit: mě napadá jedna (možná trochu ďábelská) myšlenka- nešla by zadat výroba univerzálních vagónů- tak aby šly použít ve vlaku klasického řazení stejně jako v Railjetu? Že by měly všechny průběžné kabely pro řízení z řídícího vozu? Potom by se nemuselo řešit, k jakému určení je vagon určený, prostě by byl univerzální. Předpokládám, že tato myšlenka má nějaké velké úskalí, dokáže mi někdo říct, jaké? Kde je zakopaný pes? (napadají mě třeba spřáhla, podvozky atd., jaký je vlastně rozdíl mezi vozem klasické stavby a vloženým vozem Railjetu?)
Už jsem o tom přemýšlel, jako vhodné vozidlo pro vyzkoušení tohoto systému mě napadl 843. Stačilo by nahradit odporníky bateriemi. Ty by se ale nabíjely (a vybíjely) 100x - 200x denně, takže v úvahu přichází jen superkapacitory, které vydrží asi 1.000.000 nabíjecích cyklů. Ty jsou ale drahé a těžké, proto by byly vhodnější na rovinatých tratích s malou spotřebou - na tratích s delším spádem by totiž musely mít příliš velkou kapacitu, aby pojmuly vše, co vlak "nabrzdí".
1) Rozjezd: elektromotory jedou na plný výkon (berou si elektřinu jak z agregátů, tak i z baterie)
2) Jízda výběhem: agregáty dobíjejí baterii
3) Brzdění: agregáty dobíjejí baterii, další energie do ní jde z rekuperace
4) Pobyt na zastávce: agregáty dobíjejí baterii
Velkou výhodou by kromě využití rekuperace bylo, že naftové agregáty by mohly mít výrazně menší výkon (třeba až pětinový).
Toť můj názor, spíše laický. Určitě to má spoustu háčků, o kterých nevím. Nicméně často se střídající nabíjení a vybíjení mi připadá reálnější než plán pana Jančury. Ten chtěl své soupravy z baterií napájet téměř 60 km bez nabití (OL - Uničov a zpět).
- na vytizenych tratich vozy klasicke stavby, optimalne s ridicakem na strane jedne a masinou na strane druhe. V pripade jakekoliv komplikace (kterych bude na vytizenych tratich v principu vice) se daji vozy odpojit, pridat, prepojit z jineho vlaku nebo jakkoliv jinak operativne resit. Napriklad dnes pri spadle troleji u Berouna by se mohl osobni esus spojit s za nim jedoucim rychlikem a "kuckat" najednou, pricemz by na jednokolejnem useku takovato souprava zdrzovala mene nez dve samostatne. Na sesazeni soupravy byl cas cca 20 minut, tedy urcite dostatecne.
- na trate s mensi vytizenosti jednodruhove (tedy vzajemne spojitelne) jednotky ruzne kapacity (treba dvou az ctyrvozove), at uz motorove nebo elektricke. Vzdy vsak nouzove tahnutelne za beznou lokomotivou. Lehka stavba jednotky je v dane situaci vyhodna zejmena kvuli usporam
Otazkou zustava, zda by vyse popsana operativni moznost spojovani byla v pripade CD vyuzivana... aneb kdyz se nechce, je to horsi, nez kdyz to nejde. Pokud ne, bylo by samosebou vhodnejsi zejmena zastavkove osobaky resit dostatecne sviznou jednotkou lehke stavby, optimalne s pohonem na vice vozech a moznosti rekuperace. Tak me napada, pokud rekuperace neni vyuzivana kvuli napajeci siti, je uplna utopie neco jako bateriovy vuz? Pri brzdeni by se nabijel a naopak pri rozjezdu by pomahal...
- nákup nových netrakčních jednotek (tedy něco jako Railjet)
- nákup nových ucelených jednotek (ať už s naklápěním či bez)
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.











