1,sirc jak jsem nekde cetl, tak CD maji nejake ridici vozy navic (471/971)
2,mamatik Co se tyce DICR tak posledni vydana zaverecna zprava z MU byla 1.zari 2009 a od te doby zadna dalsi nebyla vydana !
3,Pokud vinm tak AVV je jen na trati Praha - Poricany - Kolin
4, a co se tyce 50 km rychlosti do odbocky tak to je nesmysl ze by nesvitila na navestidle ( podle schematu kolejiste Usti jih musela svitit ( jedine v pripade poruchy by nesignalizovala ) plan kolejiste (rok 2009) je zde http://leteckaposta.cz/716830799
pokud se nahodou milim v bode 1 a 3 tak se omlouvam

MATOT: podle mých informací mačkal živák průběžně během jízdy. Přímo na výhybce (nebo těsně před ní) škubnul i do rychlobrzdy. Podle toho, co jsem dneska večer zjišťoval od DI to rychlobrždění bylo aktivně vyvolané kontrolérem, tedy úplně mimo být nemohl, jen ho ta výhybka prostě překvapila.

xyz > Já bych si do takového auta ani vlaku taky dobrovolně nesedl. :-) Jen jsem chtěl naznačit, že pokud nedošlo k tak prudkému zastavení, že by se strojvedoucí zabil nárazem do čelního skla/přístrojovky, tak by mu pevná kabina zachránila život. Pouze nemůžu určit, jestli to zastavení bylo tak prudké nebo ne...

A poměry platí vždy, tudíž poměr 30:70 platí i u té vyvážené elektřiny (leda by z temelína vedly samostatné dráty do okolních zemí, aby žádný výkon z nich nešel do ČR). Snahy o navýšení fosilních paliv jsou, ale naštěstí nepřekonají temelín a sluneční kolektory (tedy doufám).

Kocurek Jiří > Viz. výše. O tom, že na tom má podíl i zabezpečení rozhodně nepochybuju, jenže pokud by to zvládnul vlak (pořád je těžké říct, jestli to vlak mohl zvládnout), tak by to neskončilo tragicky.

S elektřinou jsem to myslel tak, že když se 30% vyrobí z uranu a 70% z uhlí při účinnosti 30%, tak se z celkového potenciálu (uhlí plus uran) využije 50% (takto je to snad k pochopení). O téměř stoprocentní účinnosti vlaku nepochybuji. Mnou dříve napsané účinnosti jsem měl skutečně zafixované za správné (ani nevím, jak jsem k tomu přišel). Vaše čísla mi potvrdila Wiki, tak jen doufám, že moje kontrola není váš zdroj. ;-) Ale ono to stejně nevyjde na výhru vlaku (nejezdí se jen na elektřinu), aspoň to zachraňuje ta bezpečnost, rychlost a často i cena.

Ale konec s OT.

Kruťas: Myslím, že to nejlépe vystihl Hajnej: Lepší zabezpečení - AVV by pravděpodobně pomohlo.
Takže bych to na hlavu neházel konstruktérům vozidel, ale spíše lidem, kteří rozhodli o tom, že AVV se dělat nebude, ušetříme.
PS: v těch účinnostech máte mírně řečeno hokej. 25-30 % benzínový, 35-40 naftový, elektromotor přes 100 kW výkonu má účinnost 95% a víc. IGBT měniče kolem 95% Tohle: http://bit.ly/aoK5ik je chlazení o výkonu 300 kW, podle Vás by jich na lokomotivě muselo být 10 kusů. %-(
PS2: Tak by mě zajímalo, jestli by se to AVV touhle nehodou zaplatilo.

Edit: Upřímnou soustrast pozůstalým a brzké vyléčení zraněným.

A este mám dotaz.Ci bolo zistené kedy Strojvedoucí naposledy zmacknul tlacítko bdelosti a jakou mal pri tom vlak Rychlost

MZ: Taky si marně lámu hlavu proč fírové tohoto věku nevyfasují erárního adepta a neprojezdí spolu během roku republiku křížem krážem......Myslím, že by to bylo pro dráhu bezpečnější ať se to vezme z jakéhokoliv konce. Adept mezitím v klidu zjistí, co je to turnus, kolik za to bude brát, jak často bude doma a kolik stojí rozvodové řízení :-)

Ano. ale náraz do pevné překážky není brzdění do stanice. Při nárazu bude destrukce. Můžete ji vhodnou konstrukcí zkusit usměrnit a pohltit část energie nárazu... ale moc sledujete reklamy na auta, co tak nemáte rád. Já bych si do vozu, co jede stovkou do zdi, nesedl ani v případě nejmodernějšího výrobku, nejinovativnější a nejzodpovědnější automobilky na světě.

Vy hovoříte o produkci elektřiny, já o pokrytí spotřeby. Ano, jaderné elektrárny mají zaznamenatelný podíl na vyrobené elektřiny, ale množství zhruba kapacity Temelína vyvážíme. A snahy o navýšení fosilní kapacity tady stále jsou.

Petr Šimral (29.6. 10:52) -
Petře a co když v době, kdy vlak vjel nedovolenou rychlostí do výhybky, už byl strojvedoucí "zdravotně indisponován a neschopen řídit vozidlo".
A ono zmiňované snížení rychlosti nebylo následkem použití rychlobrzdy strojvedoucím, ale odpadnutím bezpečnostního ventilu VZ ...

Bylo-li na vjezdu 40 (50) a něco, tak na opakovači muselo být mezikruží a musel mačkat ... mohl zmáčknout poprvé, s tím, že začne brzdit o něco později a "o to něco později" už nebyl schopen ...

Přece jen to byl člověk "dříve narozený", podle mého šéfa, který ho znal (a trochu ho to vzalo), byl řekněmě trošku tělnatější, takže přece jen patřil do skupiny ohroženějších "náhlou příhodou srdeční".

xyz > Nojo, jenže je taky rozdíl jestli ze 100 na 0 během jediné sekundy nebo během minuty. První je smrt, druhé normální brždění do stanice. A je velká otázka, jaké přetížení nastalo při této nehodě... Pokud byla souprava postupně po menších krocích zpomalována nárazy o sloupy a třením o zem/zídku, tak by při nepoškozené kabině byla šance. Bohužel která z těch variant platí nám neřekne možná ani to vyšetřování...

Vím, že jaderné elektrárny tvoří asi 30% české produkce. Když bych (trochu podivně :-) )počítal, že zbytek jsou uhelné s účinností 30%, tak elektrický vlak má účinnost asi 50% (jenže tady máme taky rekuperaci, ikdyž málo). Benzínové auto má asi 40%, nafta kolem 60%. Takže to vyjde dost podobně, jenže uhlí mizí, temelín se bude rozšiřovat, větrníků a slunečních článků (spíš bohužel) přibývá, tratě se elektrifikují a dost možná brzo uvidíme vlak, co bude jezdit se superkapacitory na tratích bez drátů. Zatím to tedy vyjde podobně, ale časem se to bude zlepšovat. Na hybridní auta a elektromobily jsem docela zvědavý, momentálně to ještě moc k užitku není.

Web > Máme ještě konstrukci vozu - rám, podvozky, strojovny, klimatizace apod. Jinak viz. výše.

Krutas) Taury ES60U3 pro belgické SNCB a iránské herculy ER24 byly asi stejně vyrobené jako česká 109E. Prostě do té doby všechny vyrobené siemensovské mašiny nepotřebovaly splňovat TSI, tak se vyráběly podle před–TSI výkresů. Když se TSI začala uplatňovat, tak to "jednoduše" předělali.