Praha — Vlaky EuroCity a InterCity dopravce České dráhy budou opět provozované komerčně, tj. mimo závazek veřejné služby. Ovšem jen některé vybrané. Na základě premisy, že EC/IC si na sebe musí vydělat, byla omezena objednávka ministerstva dopravy u ČD a také dotace na tyto spoje. Ačkoliv bylo vyhlášeno plošné zrušení plateb za provoz těchto dvou kategorií vlaků, mimo objednávku se dostaly na podzim 2010 pouze tři páry InterCity a 4 páry vlaků EuroCity. V minulém týdnu pak ministr dopravy Vít Bárta oznámil podepsání dodatku mezi ministerstvem a ČD, který počet komerčních spojů rozšíří. „Komerčně budou provozované všechny vlaky EC kromě těch, které jsou vázány mezinárodními úmluvami,“ specifikoval škrty generální ředitel ČD Petr Žaluda. Jsou tedy všechny vlaky vyšší kvality komerční? Ne, ani nebudou. Reálně se řeší jen spoje mezi Prahou a Ostravou, přičemž ale do škrtů spadly i IC a EC, které Ostravou projíždí v jiném směru.
Od 12. června do 10. prosince 2011, kdy bude tento dodatek uplatněn, můžeme také očekávat změnu kategorie některých IC na expresy, což podle ČD zároveň bude znamenat více zastavení na trase – podle všeho v Kolíně a České Třebové. Pod hlavičkou Ex nově vyjede Zlínský expres, Zdeněk Fibich, Brněnský drak nebo Josef Václav Myslbek. Naopak komerčně budou provozovány vlaky InterCity Hutník, Ostravan, Helfštýn a Rastislav. Na ostravském rameni bude komerční také jeden spoj EuroCity – Praha – směřující do Varšavy. Kromě toho budou provozovány mimo závazek veřejné služby mezinárodní vlaky Sobieski, Polonia a Moravia na rameni Ostrava – Břeclav. Stát ponechá v objednávce všechny vlaky EC z Prahy do Německa přes Děčín, z Prahy přes Vsetín na Žilinu a z Prahy do Břeclavi, a dále do zahraničí. Dohromady budou na obchodní riziko ČD provozovány 4 párů vlaků IC a 4 páry vlaků EC. Dalších 5 párů InterCity dráhy převedou na expresy.
Přehled komerčních spojů ČD po 12. 6. 2011
| Kategorie | Spoje |
|---|---|
| InterCity | 530/531 Helfštýn, 532/533 Rastislav, 544/545 Ostravan, 580/581 Hutník |
| EuroCity | 102/103 Polonia, 104/105 Sobieski, 110/111 Praha, 136/137 Moravia |
Ministerstvo dopravy v dodatku desetileté smlouvy s ČD i přes škrty nadále garantuje cenu 114 korun/vlkm (109 korun v roce 2010). Namísto toho se vzdává neomezené kontroly nad rozsahem objednávky na linkách Praha – Ostrava a Břeclav – Bohumín. Díky tomu dojde ke kuriózní situaci na lince Praha – Ostrava, jež je podle některých hlasů jako jediná schopná čistě komerčního provozu: v nabídce zůstane nahodile 6 párů dotovaných expresů a 3 páry komerčních vlaků IC/EC v dvouhodinovém intervalu. Kvalita souprav v této chvíli příliš nesouvisí s kategorií vlaku, jízdní doba všech je shodná – liší se jen tím, jestli zastaví v Zábřehu na Moravě, Suchdole nad Odrou a Studénce. Pouze na palubě vlaků EC Praha a IC Ostravan probíhá pilotní provoz prémiových služeb pro cestující v 1. třídě. Jízdné na všech vlacích je také shodné a během tohoto jízdního řádu se měnit nebude. „Pokud by se mělo jízdné zvýšit, tak pouze na základě razantního zvýšení kvality,“ komentoval dohady ohledně znovuzavedení IC/EC příplatků Petr Žaluda.
Ačkoliv to nebylo původním záměrem ministerstva, jedinou dálkovou trasou s výhradně nedotovanými spoji v České republice se stává relace Bohumín – Břeclav, o jejímž komerčním potenciálu se prakticky nikdy nediskutovalo. Zda ziskovost spoje skutečně záleží na jeho kategorii, se dozvíme až po zveřejnění jízdního řádu 2011/2012 – hlavně, pokud některé spoje z objednávky zmizí. O tom, jak jízdní řád pro příští rok bude přesně vypadat, je ale podle Petra Šťáhlavského zatím předčasné hovořit. Poukazuje ovšem na to, že jako komerčně uživitelná byla vždy prezentována pouze trať Praha – Ostrava, a proto by mohlo dojít k redefinici dotací, které by již nezohlednily vlakové kategorie.
Zdroj: České dráhy, Ministerstvo dopravy, ČT24
| 15.3.2011 (7:00)
Jistě, ovšem po odečtení tržeb z cestujících, kteří se mnou kvůli delší jízdní době nepojedou. (To se asi běžně nepočítá do nákladů na zastavení a rozjezd.)
Ad dumpingové ceny ČD – 114 Kč za kilometr je plně komerční cena. Jako dumpingové můžeme označit ceny na trase Liberec – Pardubice nebo Plzeň – Most, které jsou v řádu 20-30 Kč/vlkm.
A tohle má být podle Vás dobře nebo špatně? Copak takováhle situace může někoho motivovat k tomu, aby vytvářel zisk? (Mluvím teď zejména o ČD.) To naopak vede k tomu, že kde nám vyzbydou nějaké peníze, tak je nějak prošustrujeme, abychom je nemuseli odevzdat.
Mnohem lepší by bylo vždycky soutěžit nějaký balík (typu 18 párů vlaků odtamtud tam v hodinovém taktu + další podmínky), vybrat nejlevnější mabídku, a dopravci prostě zaplatit částku, se kterou šel do soutěže. (Dá se mluvit třeba o navýšení při zdražení paliv, zvýšení daní...) Což tedy pořád neřeší problém ČD, kdy prostě dají dumpingové ceny, pak budou ve ztrátě, a stát jako zodpovědný akcionář jim ztrátu dorovná.
Všechno je to o ekonomice , kolego.
Pokud náklady na zastavení a rozjezd vlaku budou menší , než tržby z cestujících , které tím zastavením získám , vychází lépe zastavit.
Je to zcela přirozený krok. Podívejte se busové dopravce a dálkové linky , které jezdí většinou bez jakýchkoliv dotací.Srovnejte si jejich jízdní řády před dvaceti lety ,když jezdili narvané a dnes , když jezdí poloprázdné.A zjistíte , kolik zastávek tam přibylo.
No comment. I když pokud by se rozšíření mělo týkat jen budoucích Ex, mělo by to znamenat poue novou zastávku pro IC 572, 574. atd v Kolíně. Vindobona a spol budou i nadále EC a proto by ve Třebové stavět navíc neměly nebo se pletu? I když souvislost mezi kategorií vlaku a místy jeho zastavení dost dobře nechápu. Alespoň ne v tomto (ne)systému.
Ale na bázi podnikatelského rizika by dle mého názoru měly jezdit všechny vlaky mimo Os a Sp a některé vlaky R.
Chápu a rozumím tomu , že obyvatel nějaké malé obce se potřebuje dostat do školy , k lékaři , do zaměstnání atd.Tomu rád ze svých daní přespěji , aby se z té své obce mohl nějak dostat.
Ale proč mám platit ze svých daní , aby se hradečák dostal rychle do Prahy ?
Tam, kde někdo hospodaří "na cizím" aneb není postihován za to, když nemá zisk, někdy dokonce naopak, tam to většinou vypadá špatně (viz náš státní rozpočet).
Výjimka je zatím pošta, kde ať mění gen.ředitele jak chtějí, nemohou ji dostat do ztráty (to by museli dát dopis za 1 Kč a balík za 2 kč), aby ji mohli levněji prodat a pár jedinců se na tom draze napakovat (jak se to již udělalo u většiny firem).
Podobně jako ČD a další firmy, kde je jedno, jesti generují zisk a dobré služby a jejich vedení a manažeři nejsou závislí na dobrém hospodaření, "hospodaří" náš stát. Nikdo není motivován, aby dělal něco lépe.
Politické tlaky na lepší hospodaření nejsou, neboť politici sedí za slušný peníz a nedělají nic v dozorčích radách...
Většinou když se rozhlédnete kolem sebe, tak ČD jsou rády, když mají zaplacen večerní vlak z Horní do Dolní dotacemi a jestli vezou vzduch či 5 dělníků je jim jedno. A nikoho nezajímá, že stejnou trasu jede před 15 minutami a po hodině autobus, který je dotován městem, obcí, či krajem.
A nějakou modernizaci dělají většinou jen proto, že to stát chce a hlavně, že na to dá.
Dokud budou mechanismy nastaveny tak, že vedení, manažeři, politici, nebudou odpovědni a přímo závislí na výsledcích své práce a hlavně hospodaření, je to vše dotování k ničemu.
A zlaté padáky a přemrštěné výplaty zkrachovalcům jsou výsměchem všem slušným lidem.
Představte si, že by SA nebo Regiojet či jakákoli nedotovaná neprotekční firma mohl být x let nebo dobu co existuje pořád v mínusu a nemusela generovat zisk či zlepšení. Existovali by ještě dnes ? Těžko, pokud by je někdo shora nazaštítil.
vlastnik bohuzel souvisi s financovanim byť ne tak uzce...........
pokud se rozhodnu postavit na svoje triko MEGLEV Plzeň - Praha a zkrachuju, protoze to komercne nebude fungovat, stát ty dluhy za me platit nebude (alespon ne uplne)......
pokud MEGLEV postavi CD a prodela na tom bude muset ztratu uhradit vlastnik tj. stat potazmo danovi poplatnici
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.










