Doplněno 9. 8. 2011 — Praha Snaha Českých drah o nákup rakouských souprav Siemens Viaggio Comfort skončí pravděpodobně neúspěchem. Necelé tři dny před uplynutím zákonné lhůty totiž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na žádost Škody Transportation vydal předběžné opatření, které největšímu dopravci v zemi zabraňuje v podepsání kupní smlouvy s výrobcem souprav a Rakouskými spolkovými drahami ÖBB. Stalo se tak jen tři hodiny poté, co zástupci Škodovky prezentovali své stanovisko novinářům, přičemž již na tiskovém brífinku v pražském hotelu Marriott vyjádřili své přesvědčení, že úřad jejich žádosti vyhoví. Na rozhodnutí ÚOHS následně plzeňský výrobce v expresním čase reagoval tiskovou zprávou, v niž navazuje na ostrou kritiku ČD ve věci nákupu vozidel pro dálkovou dopravu ze zahraničí. Dráhy se tak ocitají v komplikované situaci: rozhodování ÚOHS v první instanci může trvat několik měsíců, a ani jeho závěr ještě nemusí být definitivním koncem Kauzy railjety. Za největším správním řízením v oblasti veřejných zakázek v dějinách české železnice tak paradoxně stojí firma, jež sama národnímu dopravci dodala řadu vozidel bez transparentních tendrů. Pro dálkovou dopravu ČD jsou v tuto chvíli dopady celé kauzy nejasné; v praxi ovšem znamenají významné oddálení, nebo, v horším případě, úplné zastavení obnovy vozového parku v době, kdy firma bude muset čelit přímé konkurenci soukromých dopravců.
Argumenty z Plzně: railjety jsou staré, drahé, příliš rychlé a málo české
„Vozidla railjet jsou pro provoz na českých tratích zcela nepotřebná,“ zněl první argument generálního ředitele Škody Transportation Josefa Bernarda na včerejší prezentaci pro média. Rychlost na tratích SŽDC podle něj nad dosavadní limit 160 km/h nestoupne dříve, než v roce 2025. Maximální traťová rychlost odpovídající parametrům railjetu naopak na rameni Hamburg - Praha - Vídeň v současnosti tvoří jen necelých 20 % délky trasy. Škodovka tudíž vyvozuje, že i při plánovaném nasazení na německých koridorech nebudou ČD reálně potřebovat více než osm jednotek včetně záloh. České dráhy naopak namítají, že nové soupravy pro dálkovou dopravu kupují s výhledem na dalších minimálně 30 let – a za tu dobu se na poli traťových rychlostí leccos změní. Ostatně i lokomotivy Škoda z přelomu 60. a 70. let využili své maximální možnosti v ostrém provozu teprve na konci 90. let minulého století, kdy vývoj kvality českých tratí konečně dostihl schopnosti třicet let starých vozidel.
Ačkoli se Škoda Transportation brání jakékoli přímé kritice svého německého konkurenta, z jehož dílny "railjety" pocházejí, přesto se nezdráhá jeho netrakční jednotky označit za koncepčně zastaralé s poukazem na věk projektu Viaggio Comfort, jenž letos oslavil své sedmé narozeniny. Hlavním argumentem Škody na margo technické zastaralosti netrakčních jednotek Siemensu je skutečnost, že Viaggio Comfort ve své stávající verzi pro ÖBB nesplňuje předpoklady nejnovější revizi evropských směrnic TSI. Technické specifikace pro interoperabilitu, jež se pod magickou zkratkou skrývají, jsou pro Škodovku obecně magickým tématem. I na včerejším setkání s novináři se výrobce na tyto normy odvolával v odpovědi na otázku, proč lokomotiva 109E, koncepčně starší než Viaggio Comfort, na rozdíl od railjetu dosud není plně schválena a nasazena do provozu, jak tomu mělo být již před dvěma lety.
Hlavním důvodem Škodovky pro rozběhnutí tak silné negativní akce proti modrým railjetům ovšem není ani tak starost o správné rozhodování státního železničního dopravce, jako spíše nechuť k použité metodě nákupu vozidel. Firma argumentuje, že jednací řízení bez zveřejnění, ač ho české právo za konkrétních podmínek povoluje, je u investice v řádu pěti miliard korun nedostatečně transparentní bez ohledu na to, jaké argumenty České dráhy předloží. V zajímavém zvratu událostí se tak největším bojovníkem za průhlednost železničních akvizicí stává společnost, jež sama řadu svých klíčových projektů, včetně většiny jednotek řady 471, realizovala bez řádného výběrového řízení. Takové porovnání ovšem Jiří Bernard odmítá: doobjednávání elefantů bylo podle něj pro ČD technickou nutností z důvodu kompatibility, a to přesto, že v ostatních případech dopravce neváhal objednávat různorodá vozidla v doslova kusových sériích.
Škoda: Věříme, že jsme v právu, a budeme se za to bít
Jaké byly kroky Škody Transportation v této kauze? Ve lhůtě podala námitku k Českým drahám, které ji odmítly. Následovala stížnost k ÚOHS, přesněji návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Stěžovatel si vypracoval 3 nezávislé znalecké posudky na jednotlivé aspekty zakázky. Podán byl také návrh na předdběžné opatření zakazující dopravci uzavřít smlouvu na railjety. Pokud nebude do 11. srpna vydáno, ČD mohou smlouvu podepsat. Podána byla i stížnost k Evropské komisi (DG COMPET) pro podezření z poskytnutí nedovolené veřejné podpory. Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) byly upozorněny na podezření z možného porušení českých a evropských zákonů (zadávací řízení) a Smlouvy o Evropské unii (veřejná podpora). Škoda nadále požaduje poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Má plzeňská Škoda co nabídnout? Na tiskové konferenci oznámila spolupráci se zatím nejmenovaným zahraničním výrobcem na produkci osvědčeného řešení pro rychlost 200 km/h. Zdůrazňuje dobu dodání srovnatelnou s dodávkami jiných evropských výrobců.
Zdroj: Škoda Transportation

Možná fakt jen plácám blbosti, protože tomu detailně nerozumím ale prostě by mi to fakt přislo jako logičtější řešení.
Vycucáno z prstu, nebo nějaký odkaz na hodnověrný zdroj?
Spíš jde o to, že tu svou argumentaci staví na zcestných věcech, jako je max. rychlost a pod. To je opravdu čistě věc objednavatele. Jediné, na co mají právo si stěžovat, je to obejití výběrového řízení a i zde v tom právu moc nejsou, protože ta nabídka, ať si kdejaký "expert" říká co chce, je opravdu velice výhodná. Kdo sleduje dění v akvizicích nových vlaků, to prostě jasně vidí a nemusí být na to žádným expertem.
A vyndavat vagony myslím, že nejde, nemají tuším klasickou šroubovku, do pendolina taky nemůžeme vkládat vozy, myslím, že to je ten samý princip.
Takže rozebrat soupravu asi možné je (logicky by mělo být), ale jen v rámci třeba dílen, nebo tak něčeho, ne že na nádraží zjistím, že je vůz v poruše, tak že ho vyšibuju ven. Ale nechci z nikoho dělat blbce, třeba se pletu.
On pan Zikmund, jak často jinak jeho názory beru, je nějak vysazenej na výrobky do Němců. Nelíbí se mu Desira, Talenty a nyní i RJ. On se vidí jen v těch rakouských vagonech. Pravdu má, že vozy OeBB jsou skutečně pohodlnější než třeba ICE-3. To ale neznamená, že budu pořád prosazovat to, co je už konstrukčně zastaralé. Vždyť my si můžeme snad také předložit požadavek na měkčí sedačky, jako mají Rakušáci. Ty jednotky se teprve budou vyrábět, pokud dojde k dohodě.
FRK
A druhá stránka mince, nevím které pako tady přeje Škodě krach, ale tyhle šotovize a šotopomsty (Když ne RJ, tak ať jdou do kopru.) odpovídá intelektu 2. třídy základní školy, protože je třeba si uvědomit, že ta fabrika dává zaplať pánbůh práci stovkám nebo tisícům lidí. Takže tyhle kecy jsou naprosto ubohé a plzňští by jistě byli "rádi".
A teď samotný RJ. Opět na to nehlížejte střízlivě a bez emocí, jako koncepce to je naprosto nešikovné, a bylo to vyvinuto víceméně pro ÖBB, jelikož měly nadbytek taurusů. Je nešikovné to, že když se Vám pokašle jeden vůz je nutno odstavit další 6, takže to není žádná výhra. Je to výhra jen v tom, že by se zvedla úroveň cestování a proto ČD přeju, aby RJ zvládli do konce a v tomto případě tedy Škodě neúspěch, protože se mi jejich argumentace také nelíbí.
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.











