..: Generální stop zastavil v Praze hl.n. dva vlaky 22 metrů od sebe :..

MU Praha hl.n., R 791, R 783 na jedné koleji v Novém Spojení, 29.3.12, foto: Drážní inspekcePraha (Aktualizace 5.4.2012) — Včera, 29.3.2012 v odpoledních hodinách došlo v obvodu pražského hlavního nádraží k mimořádné události, kdy R 791 na trase do Letohradu zřejmě odjel od nástupiště proti návěsti stůj na obsazenou 301. kolej do tunelu Nového Spojení, po které do stanice přijížděl R 783 od Děčína. Vlaky byly v 15.11 hodin zastaveny 22 metrů od sebe výpravčím z hlavního nádraží, který použil funkci zabezpečovacího zařízení Generální stop. Oběma vlaky cestovalo zhruba 200 lidí, nikdo naštěstí nebyl zraněn. Cestující z dotčených rychlíků dle vyjádření Radka Joklíka, mluvčího Českých Drah, sami pak z vlaků došli na nástupiště. Dle prvotních výsledků vyšetřování Drážní inspekce a odboru šetření mimořádných událostí SŽDC je patrné, že pochybení bude zřejmě na straně strojvedoucího rychlíku 791, který odjel, aniž by měl postavenou jízdní cestu. Množí se též i názory, že na letohradském rychlíku byla cestujícími použita i záchranná brzda.

Aktualizace — V reakci na probíhající diskuzi zda byl R 791 zastaven použitím generálního stopu, či záchrannou brzdou jsme kontaktovali Drážní inspekci. Zatím je však zřejmé to, že pokud byla brzda použita, tak se na záznamu z rychloměru lokomotivy projeví stejně jako generální stop (GS). Dle odpovědi mluvčího DIČR Martina Drápala budou v rámci šetření MU provedeny časové analýzy jak záznamového zařízení na vlaku, tak i staničního zabezpečovacího zařízení, kde se vyšetřovatelé pokusí o určení sledu jednotlivých událostí, tedy i čas brzdění v porovnání s použitím GS.

Jízdou tohoto vlaku taktéž došlo k poškození výhybky na zhlaví, s největší pravděpodobností rozřezem. Vlivem mimořádnosti se zpožďovala řada spojů, které se přenášelo až do pozdního odpoledne. I dnes bude touto situací ovlivněno několik vlaků, které nebudou trasovány přes hlavní nádraží, což se dotkne zejména souprav na trať 091 a jednoho spoje z trati 210. Dle vyjádření drah však může docházet i k dalšímu zpožďování a nepravidelnostem při obratech.

Vlaky výchozí ze stanice Praha-Holešovice s časy odjezdu:

Vlaky končící ve stanici Praha-Holešovice:

Vlak 9002 z tratě 210 bude ukončen ve v Praze-Vršovicích, cestující jedoucí na hlavní nádraží mohou využít ostatních spojů. Aktuální mimořádnosti v dopravě můžete sledovat na webu ČD - mimořádnosti. Přesnější informace a příčinu včerejší události lze očekávat až s probíhajícím vyšetřováním, které budeme sledovat.

Zdroj: Drážní inspekce, SŽDC


Vítek_V | 5.4.2012 (18:31)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Nehody a mimořádnosti

Weitere aus ČR Praha


  1 ... 12 13 14 15 16 ... 26      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer Sim 
01.04.2012 (9:37)  
Jeste doplneni - z info na kacku je nyni jasne, ze:
- vlak, ktery mel postaveno a dostal padak uz stal
- nestal primo u navestidla, ale nekolik (30?) metru pred
- vlak, ktery riznul vymenu, toto navestidlo o kousek prejel

=> pokud nebyl i vlak na hlavni prijizdejici zastaven GS a zajel by az ke svetlu (zadny predpis by neporusil), je vysoce pravdepodobne, ze bychom tu meli hromadu.
Registrierter Benutzer PES38 
01.04.2012 (9:20)  
To se pozná z rozboru rychloměru, jestli dříve došlo:
1. k poklesu tlaku v HP (p. Šimek a ZB)
2. k použití rychlobrzdy na mašině (fíra)
3. k odpadu ventilu VZ (G-Stop)

Do tý doby asi nemá cenu se o tom hádat.
Registrierter Benutzer Sim 
01.04.2012 (9:06)  
rpet > ... tedy i tvuj nasledujici semafor bude mit navest stuj. tim se system jisti, aby nedoslo k nehode.

A tady je ten rozpor. Tohle ja nepovazuju za jisteni, tohle pouze upozorni firu, ze esi to neubrzdi, mozna do neceho vleti.

Nebo predpokladam spatne, ze firu v tu chvili nepronuti brzdit nic jineho, nez jeho rychla* reakce?

* bavime se tu konkretne o situaci, pri ktere je povolena rychlost 50 km/h ... pri tehle rychlosti je za vterinu ujeto temer 14 metru, takze v tehle nasi situaci rozdil dvou vterin mohl znamenat uz hromadu.

Ano, vim, micham to ted do sebe, vlak, ktery dostal padaka jel z druhe strany (kde je rychlost jeste vetsi, ale pravdepodobne vlak mel dost casu na brzdeni), ale ono to mohlo byt klidne i opacne a pak by to platilo presne.

Proste tak, jak je to ZZ pozadovano, navrzeno a dodano, nedokaze zajistit bezhavarijni stav bez vylouceni lidskeho faktoru. A dokud to tak bude, jsem vdecny za kazdeho dobrovolneho "hlidaciho psa", ktery pravdepodobnost, ze se vlaky nesrazi, zvysi - at je jim pan Simek, nebo kdokoliv jiny.

A nebo jeste jinak; kdyz uz se do nej takto poustite, vy vite o nejakem faktoru, jak mohlo jeho pocinani bezpecnost provozu snizit?
01.04.2012 (8:21)  
Celý problém zabezpečení železniční dopravy je velmi složitý. Oni i u nás existují a existovaly systémy, které zastavovaly vlaky na základě vlastního vyhodnocení. Jenže se taky ukázalo, že se nic nemá přehánět. Do provozování nejen žel. dopravy zasahuje lidský faktor a to velmi. Ať už jako obsluha, případně i zvenku (chodci, řidiči na přejezdech, cestující apod.) Těch vnějších faktorů je tolik, že za současného stavu NELZE v zabezpečovacích zařízeních dosáhnout stavu dokonalosti, kdy bude vyvážena totální bezpečnost a plynulost provozu. Současný stav je kompromisem. A to i na nejlépe zabezpečených tratích na světě. Můžete to přijmout a smířit se s tím a normálně žít a nebo nepřijmout a nevycházet z domu a nejlépe se vůbec nenarodit, protože i doma číhá nebezpečí na každém kroku. Pokud se ukáže, že došlo k selhání zab. zařízení pak je na místě okamžitá náprava a přijetí opatření k tomu, aby se situace neopakovala, ale teoretizování, které se tady provozuje a úvahy nad tím co kdyby, bez hluboké znalosti dané problematiky k ničemu nevedou.
Registrierter Benutzer ISF 
01.04.2012 (8:05)  
Pozná stávající ZZ nějak (někdy?) že došlo k nepovolené jízdě, dříve než dojde k poškození výhybky?

Když pominu systém VNPN, tak klasické ZZ pozná nepovolenou jízdu až z obsazení některého úseku (když neuvažujeme rozřez pojížděné nebo odvratné výhybky), který je kontrolován v podmínkách svícení povolujícího znaku na návěstidle na začátku jízdní cesty. V těch se kontroluje volnost všech pojížděných úseků (u posunu se nekontroluje cílový úsek), úseky za neprofily a při rychlostech nad 120 km/h další oblasti, kde je nezajištěná boční ochrana. Ale rozhodně ZZ neshodí všechna postavená návěstidla v dotčených obvodech, jak píše rpet. Shodí jen návěstidla na začátku jízdních cest, u kterých byla porušena podmínka pro svícení povolujícího znaku.
01.04.2012 (7:59)  
Navíc GS lze jen těžko považovat za zabezpečení...
Myslíte? Při zadání GS dojde k okamžitému vypuštění vzduchu z průběžného potrubí vlaku a tím k zavedení rychločinného brždění a to bez zásahu strojvedoucího. Strojvedoucí smí pokračovat v další jízdě až po svolení výpravčího nebo dispečera.
01.04.2012 (7:53)  
Nezmar2:Když toto je právě velmi sporné. Někdo totiž musí vyhodnotit jestli je ten GS adekvátní. Zabezpečovací zařízení ať už staniční, nebo traťové je velmi složitá záležitost u které se sem tam stane nějaká ta porucha. Drtivá většina těchto poruch nemá vliv na bezpečnost. To by se pak taky mohlo stát, že nikdo nikam nedojede.
01.04.2012 (7:48)  
@rpet:
... ze jsou urcite extremy, kterym proste zabranit nelze. ani dnes, ani vcera, ani zitra. pokud selhal clovek, pak s jistotou muzeme rici, ze priste selze znovu - to je naprosto logicka definice, kterou proste nelze nijak poprit.


Ano takové situace jistě jsou. Nicméně vlakový zabezpečovač s kontrolou rychlosti (nebo alespoň schopný dát při projetí stůj rychlobrzdu) mají ledaskde.

A z toho plyne, že tato MU mezi ně nepatří.
01.04.2012 (7:40)  
@rpet:

Problém je v tom, že správně navržené zabezpečovací zařízení by mělo podobné události zabránit bez součinnosti člověka (tj. nikdo nemusí tahat za záchranou brzdu nebo vyvolávat GS). Navíc GS lze jen těžko považovat za zabezpečení, protože radiospojení není fail-safe (na rozdíl třeba od ETCS L2, kde platí není signál - nejede se). Nikdo netvrdí, že ZZ nefungovalo podle specifikace -- špatně je totiž ta specifikace.
Registrierter Benutzer rpet  mail  
01.04.2012 (1:28)  
@ babilon:

Takže mám být v klidu, protože tentokrát se nic nestalo? A mám se modlit, aby příště byl protější vlak dost daleko, aby to "zabezpečovací zařízení" stihlo ubrzdit?
Sorry, v klidu nebudu. Současný systém prostě neodpovídá počátku 21. století a jenom si koleduje o velký průšvih. A dle četnosti malých průšvihů se obávám, že to není jen plané strašení.


oba tvoje prispevky na mne pusobi mirne paranoidne.

dam ti radu: nelitej letadlem, muze spadnout. nejezdi autem, autobusem, tramvaji - i tam se ti muze stat smrtelny uraz. nechod ven z bytu, muze ti na hlavu spadnout cihla.

co se stalo priste nevim, neb se to jeste nestalo,a proto to neminim nijak komentovat.

co se stalo v minulosti, je nam voditkem k ponauceni, aby se podobny pripad neopakoval. coz bude jiste i tento pripad.

system ZZ neni omylny,nebot z principu jeho funkcnosti k omylu dojit nemuze. system zna pouze stav "1" nebo "0". zadny mezistav "1,5" v ZZ neexistuje. system sam o sobe ma nasobne jisteni - nejen v napajeni, ale i v logickych vazbach jednotlivych stavu systemu. neexistuje ukon v ramci ZZ, ktery by nemel vliv na jeho stav. pokud dojde k prepaleni prvniho vlakna zarovky v navestidle, okamzite se to nekde projevi, i kdyz by laik mohl rici "boze, prkotina, je tam prece druhy vlakno...". pokud se prepali obe vlakna zarovky, okamzite se zmeni stav systemu a je vyvolana (automaticky) zpetna vazba, ktera se opet nejak projevi.

ZZ neni lego. je to velmi sofistikovany a prisne logicky system, ktery jine, nez logicke stavy proste nezna. proto u ZZ nemuze platit "kdyby se treba stalo"...

jedinymi faktory, ktere mohou ovlivnit funkci ZZ jsou vnejsi elementy, jako je lidsky faktor, vliv povetrnostnich podminek vybocujici z normalu a podobne. nic jineho.

nic mene uznavam, ze ne kazdy dokaze pochopit, ze jsou urcite extremy, kterym proste zabranit nelze. ani dnes, ani vcera, ani zitra. pokud selhal clovek, pak s jistotou muzeme rici, ze priste selze znovu - to je naprosto logicka definice, kterou proste nelze nijak poprit.

jedine, co muzeme udelat je to, ze se smirime s danymi fakty, a ponekud flegmaticky proneseme "co se ma stat, stane se".
  1 ... 12 13 14 15 16 ... 26      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko