Praha (Aktualizace 5.4.2012) — Včera, 29.3.2012 v odpoledních hodinách došlo v obvodu pražského hlavního nádraží k mimořádné události, kdy R 791 na trase do Letohradu zřejmě odjel od nástupiště proti návěsti stůj na obsazenou 301. kolej do tunelu Nového Spojení, po které do stanice přijížděl R 783 od Děčína. Vlaky byly v 15.11 hodin zastaveny 22 metrů od sebe výpravčím z hlavního nádraží, který použil funkci zabezpečovacího zařízení Generální stop. Oběma vlaky cestovalo zhruba 200 lidí, nikdo naštěstí nebyl zraněn. Cestující z dotčených rychlíků dle vyjádření Radka Joklíka, mluvčího Českých Drah, sami pak z vlaků došli na nástupiště. Dle prvotních výsledků vyšetřování Drážní inspekce a odboru šetření mimořádných událostí SŽDC je patrné, že pochybení bude zřejmě na straně strojvedoucího rychlíku 791, který odjel, aniž by měl postavenou jízdní cestu. Množí se též i názory, že na letohradském rychlíku byla cestujícími použita i záchranná brzda.
Jízdou tohoto vlaku taktéž došlo k poškození výhybky na zhlaví, s největší pravděpodobností rozřezem. Vlivem mimořádnosti se zpožďovala řada spojů, které se přenášelo až do pozdního odpoledne. I dnes bude touto situací ovlivněno několik vlaků, které nebudou trasovány přes hlavní nádraží, což se dotkne zejména souprav na trať 091 a jednoho spoje z trati 210. Dle vyjádření drah však může docházet i k dalšímu zpožďování a nepravidelnostem při obratech.
Vlaky výchozí ze stanice Praha-Holešovice s časy odjezdu:
Vlaky končící ve stanici Praha-Holešovice:
Vlak 9002 z tratě 210 bude ukončen ve v Praze-Vršovicích, cestující jedoucí na hlavní nádraží mohou využít ostatních spojů. Aktuální mimořádnosti v dopravě můžete sledovat na webu ČD - mimořádnosti. Přesnější informace a příčinu včerejší události lze očekávat až s probíhajícím vyšetřováním, které budeme sledovat.
Zdroj: Drážní inspekce, SŽDC

- vlak, ktery mel postaveno a dostal padak uz stal
- nestal primo u navestidla, ale nekolik (30?) metru pred
- vlak, ktery riznul vymenu, toto navestidlo o kousek prejel
=> pokud nebyl i vlak na hlavni prijizdejici zastaven GS a zajel by az ke svetlu (zadny predpis by neporusil), je vysoce pravdepodobne, ze bychom tu meli hromadu.
1. k poklesu tlaku v HP (p. Šimek a ZB)
2. k použití rychlobrzdy na mašině (fíra)
3. k odpadu ventilu VZ (G-Stop)
Do tý doby asi nemá cenu se o tom hádat.
A tady je ten rozpor. Tohle ja nepovazuju za jisteni, tohle pouze upozorni firu, ze esi to neubrzdi, mozna do neceho vleti.
Nebo predpokladam spatne, ze firu v tu chvili nepronuti brzdit nic jineho, nez jeho rychla* reakce?
* bavime se tu konkretne o situaci, pri ktere je povolena rychlost 50 km/h ... pri tehle rychlosti je za vterinu ujeto temer 14 metru, takze v tehle nasi situaci rozdil dvou vterin mohl znamenat uz hromadu.
Ano, vim, micham to ted do sebe, vlak, ktery dostal padaka jel z druhe strany (kde je rychlost jeste vetsi, ale pravdepodobne vlak mel dost casu na brzdeni), ale ono to mohlo byt klidne i opacne a pak by to platilo presne.
Proste tak, jak je to ZZ pozadovano, navrzeno a dodano, nedokaze zajistit bezhavarijni stav bez vylouceni lidskeho faktoru. A dokud to tak bude, jsem vdecny za kazdeho dobrovolneho "hlidaciho psa", ktery pravdepodobnost, ze se vlaky nesrazi, zvysi - at je jim pan Simek, nebo kdokoliv jiny.
A nebo jeste jinak; kdyz uz se do nej takto poustite, vy vite o nejakem faktoru, jak mohlo jeho pocinani bezpecnost provozu snizit?
Když pominu systém VNPN, tak klasické ZZ pozná nepovolenou jízdu až z obsazení některého úseku (když neuvažujeme rozřez pojížděné nebo odvratné výhybky), který je kontrolován v podmínkách svícení povolujícího znaku na návěstidle na začátku jízdní cesty. V těch se kontroluje volnost všech pojížděných úseků (u posunu se nekontroluje cílový úsek), úseky za neprofily a při rychlostech nad 120 km/h další oblasti, kde je nezajištěná boční ochrana. Ale rozhodně ZZ neshodí všechna postavená návěstidla v dotčených obvodech, jak píše rpet. Shodí jen návěstidla na začátku jízdních cest, u kterých byla porušena podmínka pro svícení povolujícího znaku.
Myslíte? Při zadání GS dojde k okamžitému vypuštění vzduchu z průběžného potrubí vlaku a tím k zavedení rychločinného brždění a to bez zásahu strojvedoucího. Strojvedoucí smí pokračovat v další jízdě až po svolení výpravčího nebo dispečera.
... ze jsou urcite extremy, kterym proste zabranit nelze. ani dnes, ani vcera, ani zitra. pokud selhal clovek, pak s jistotou muzeme rici, ze priste selze znovu - to je naprosto logicka definice, kterou proste nelze nijak poprit.
Ano takové situace jistě jsou. Nicméně vlakový zabezpečovač s kontrolou rychlosti (nebo alespoň schopný dát při projetí stůj rychlobrzdu) mají ledaskde.
A z toho plyne, že tato MU mezi ně nepatří.
Problém je v tom, že správně navržené zabezpečovací zařízení by mělo podobné události zabránit bez součinnosti člověka (tj. nikdo nemusí tahat za záchranou brzdu nebo vyvolávat GS). Navíc GS lze jen těžko považovat za zabezpečení, protože radiospojení není fail-safe (na rozdíl třeba od ETCS L2, kde platí není signál - nejede se). Nikdo netvrdí, že ZZ nefungovalo podle specifikace -- špatně je totiž ta specifikace.
Takže mám být v klidu, protože tentokrát se nic nestalo? A mám se modlit, aby příště byl protější vlak dost daleko, aby to "zabezpečovací zařízení" stihlo ubrzdit?
Sorry, v klidu nebudu. Současný systém prostě neodpovídá počátku 21. století a jenom si koleduje o velký průšvih. A dle četnosti malých průšvihů se obávám, že to není jen plané strašení.
oba tvoje prispevky na mne pusobi mirne paranoidne.
dam ti radu: nelitej letadlem, muze spadnout. nejezdi autem, autobusem, tramvaji - i tam se ti muze stat smrtelny uraz. nechod ven z bytu, muze ti na hlavu spadnout cihla.
co se stalo priste nevim, neb se to jeste nestalo,a proto to neminim nijak komentovat.
co se stalo v minulosti, je nam voditkem k ponauceni, aby se podobny pripad neopakoval. coz bude jiste i tento pripad.
system ZZ neni omylny,nebot z principu jeho funkcnosti k omylu dojit nemuze. system zna pouze stav "1" nebo "0". zadny mezistav "1,5" v ZZ neexistuje. system sam o sobe ma nasobne jisteni - nejen v napajeni, ale i v logickych vazbach jednotlivych stavu systemu. neexistuje ukon v ramci ZZ, ktery by nemel vliv na jeho stav. pokud dojde k prepaleni prvniho vlakna zarovky v navestidle, okamzite se to nekde projevi, i kdyz by laik mohl rici "boze, prkotina, je tam prece druhy vlakno...". pokud se prepali obe vlakna zarovky, okamzite se zmeni stav systemu a je vyvolana (automaticky) zpetna vazba, ktera se opet nejak projevi.
ZZ neni lego. je to velmi sofistikovany a prisne logicky system, ktery jine, nez logicke stavy proste nezna. proto u ZZ nemuze platit "kdyby se treba stalo"...
jedinymi faktory, ktere mohou ovlivnit funkci ZZ jsou vnejsi elementy, jako je lidsky faktor, vliv povetrnostnich podminek vybocujici z normalu a podobne. nic jineho.
nic mene uznavam, ze ne kazdy dokaze pochopit, ze jsou urcite extremy, kterym proste zabranit nelze. ani dnes, ani vcera, ani zitra. pokud selhal clovek, pak s jistotou muzeme rici, ze priste selze znovu - to je naprosto logicka definice, kterou proste nelze nijak poprit.
jedine, co muzeme udelat je to, ze se smirime s danymi fakty, a ponekud flegmaticky proneseme "co se ma stat, stane se".
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.











