Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Praha (Aktualizace 5.4.2012) — Včera, 29.3.2012 v odpoledních hodinách došlo v obvodu pražského hlavního nádraží k mimořádné události, kdy R 791 na trase do Letohradu zřejmě odjel od nástupiště proti návěsti stůj na obsazenou 301. kolej do tunelu Nového Spojení, po které do stanice přijížděl R 783 od Děčína. Vlaky byly v 15.11 hodin zastaveny 22 metrů od sebe výpravčím z hlavního nádraží, který použil funkci zabezpečovacího zařízení Generální stop. Oběma vlaky cestovalo zhruba 200 lidí, nikdo naštěstí nebyl zraněn. Cestující z dotčených rychlíků dle vyjádření Radka Joklíka, mluvčího Českých Drah, sami pak z vlaků došli na nástupiště. Dle prvotních výsledků vyšetřování Drážní inspekce a odboru šetření mimořádných událostí SŽDC je patrné, že pochybení bude zřejmě na straně strojvedoucího rychlíku 791, který odjel, aniž by měl postavenou jízdní cestu. Množí se též i názory, že na letohradském rychlíku byla cestujícími použita i záchranná brzda.
Aktualizace — V reakci na probíhající diskuzi zda byl R 791 zastaven použitím generálního stopu, či záchrannou brzdou jsme kontaktovali Drážní inspekci. Zatím je však zřejmé to, že pokud byla brzda použita, tak se na záznamu z rychloměru lokomotivy projeví stejně jako generální stop (GS). Dle odpovědi mluvčího DIČR Martina Drápala budou v rámci šetření MU provedeny časové analýzy jak záznamového zařízení na vlaku, tak i staničního zabezpečovacího zařízení, kde se vyšetřovatelé pokusí o určení sledu jednotlivých událostí, tedy i čas brzdění v porovnání s použitím GS.
Jízdou tohoto vlaku taktéž došlo k poškození výhybky na zhlaví, s největší pravděpodobností rozřezem. Vlivem mimořádnosti se zpožďovala řada spojů, které se přenášelo až do pozdního odpoledne. I dnes bude touto situací ovlivněno několik vlaků, které nebudou trasovány přes hlavní nádraží, což se dotkne zejména souprav na trať 091 a jednoho spoje z trati 210. Dle vyjádření drah však může docházet i k dalšímu zpožďování a nepravidelnostem při obratech.
Vlaky výchozí ze stanice Praha-Holešovice s časy odjezdu:
Vlaky končící ve stanici Praha-Holešovice:
Vlak 9002 z tratě 210 bude ukončen ve v Praze-Vršovicích, cestující jedoucí na hlavní nádraží mohou využít ostatních spojů. Aktuální mimořádnosti v dopravě můžete sledovat na webu ČD - mimořádnosti. Přesnější informace a příčinu včerejší události lze očekávat až s probíhajícím vyšetřováním, které budeme sledovat.
Zdroj: Drážní inspekce, SŽDC
Vítek_V | 5.4.2012 (18:31)
Související zprávy
31.03.2012 (20:55)
@ babilon:
A kdyby druhý vlak byl o 30 m dál
kdyby ryby nebyly v rybnice, nejspis by to nebyly ryby.
zkus priste myslet, nez se zeptas.
po x-ty to tu zopakuju: nehraju na "KDYBY". jsou tu fakta, tech se drzme.
A kdyby druhý vlak byl o 30 m dál
kdyby ryby nebyly v rybnice, nejspis by to nebyly ryby.
zkus priste myslet, nez se zeptas.
po x-ty to tu zopakuju: nehraju na "KDYBY". jsou tu fakta, tech se drzme.
31.03.2012 (20:50)
@ Sim:
ad1) vymenu jsem neriznul ani jednou. cimz neni receno, ze se to stat nemuze.
ad2) ale ja si nic nepredstavuju. proste jsou tu nejaky fakta, verejne znamy - a byt je jich malo, tak se jich drzim zuby nehty a odmitam hrat hru na zachrance a zloduchy.
ad1) vymenu jsem neriznul ani jednou. cimz neni receno, ze se to stat nemuze.
ad2) ale ja si nic nepredstavuju. proste jsou tu nejaky fakta, verejne znamy - a byt je jich malo, tak se jich drzim zuby nehty a odmitam hrat hru na zachrance a zloduchy.
31.03.2012 (20:32)
Pánové, také tu zapomínáte na výpravčí na panelu, pokud dojde k rozřezu výhybky. Nevím co se přesně stane u zařízení ESA-11, ale u RZZ vám začne(okamžitě) zvonit nepříjemný zvuk(hodně nepříjemný) a indikace výhybky svítí červeně(není dohled). U ESA-11 to bude něco podobného. Chviličku výpravčímu trvalo než zjistil, že se něco děje. Pak určitě použil generální stop. A tím zastavil úplně všechno na hlavním nádraží a okolí. Třeba to tak bylo, ale nevím to, protože jsem u toho nebyl.
Když jsem nastoupil na dráhu jako výhybkář, něco se mi nelíbilo už nevím co. Probíral jsem to ze svým dozorčím(byl těsně před penzí, 40 let u dráhy) a ten mi řekl: Vítku na dráze nehledej logiku. A já mu dávám za pravdu.
Když jsem nastoupil na dráhu jako výhybkář, něco se mi nelíbilo už nevím co. Probíral jsem to ze svým dozorčím(byl těsně před penzí, 40 let u dráhy) a ten mi řekl: Vítku na dráze nehledej logiku. A já mu dávám za pravdu.
31.03.2012 (19:25)
Martin Hochman: Vy ovšem pořád mluvíte o něčem, čím vlakový zabezpečovač s kontrolou rychlost a volnosti trati není. Tlačítko bdělosti na LS je obsluhováno běžně protože LS není nic jiného než vymakanější živák.
Vlakový zabezpečovač (ATC) s kontrolou rychlosti nedovolí projetí stůj a obvykle vynutí zastavení vlaku. Pokud je třeba takovou jízdu vykonat, většina zabezpečovačů vyžaduje "nestandardní obsluhu" a mnohé kontrolují rychlostní limit (obvyklá je rychlost 30 km/h). Nestandardní obsluhou je míněno něco, co fíra nečiní více než v jednotkách úkonů za směnu).
Obvyklá fukce vlakových zabezpečovačů (skupiny ATC) je tedy přesně opačná než u LS90. A to taková, že se běžné je, že se na bdělost nesahá a vlakový zabezpečovač kontroluje strojvedoucího podle parametrů (rychlost, návěsti), "prokázat bdělost a mimořádnou smyslovou přítomnost" je třeba až v nestandardní situaci. To ovšem také vyžaduje, aby byly zabezpečny všechny dopravní koleje a maximum tratí a systém byl prioritní (ve smyslu, že vozidlo bez VZ, či trať bez VZ má zásadní omezení rychlosti atp a nikoliv opačně - hůrá kódování, do příští "mezery" nemusíme mačkat živák)
Pravda je, že se to v každé zemi řeší trochu jinak, p. Šimral by jistě mohl vyprávět, ale základní idea ATO je taková a systému kde je aplikováno jsou na tom co se týče železničních nehod velmi dobře (obvykle nulové skóre) i při extrémně hustém provozu (zejména většina podzemních drah, VRT, tratě v některých státech).
Vlakový zabezpečovač (ATC) s kontrolou rychlosti nedovolí projetí stůj a obvykle vynutí zastavení vlaku. Pokud je třeba takovou jízdu vykonat, většina zabezpečovačů vyžaduje "nestandardní obsluhu" a mnohé kontrolují rychlostní limit (obvyklá je rychlost 30 km/h). Nestandardní obsluhou je míněno něco, co fíra nečiní více než v jednotkách úkonů za směnu).
Obvyklá fukce vlakových zabezpečovačů (skupiny ATC) je tedy přesně opačná než u LS90. A to taková, že se běžné je, že se na bdělost nesahá a vlakový zabezpečovač kontroluje strojvedoucího podle parametrů (rychlost, návěsti), "prokázat bdělost a mimořádnou smyslovou přítomnost" je třeba až v nestandardní situaci. To ovšem také vyžaduje, aby byly zabezpečny všechny dopravní koleje a maximum tratí a systém byl prioritní (ve smyslu, že vozidlo bez VZ, či trať bez VZ má zásadní omezení rychlosti atp a nikoliv opačně - hůrá kódování, do příští "mezery" nemusíme mačkat živák)
Pravda je, že se to v každé zemi řeší trochu jinak, p. Šimral by jistě mohl vyprávět, ale základní idea ATO je taková a systému kde je aplikováno jsou na tom co se týče železničních nehod velmi dobře (obvykle nulové skóre) i při extrémně hustém provozu (zejména většina podzemních drah, VRT, tratě v některých státech).
31.03.2012 (18:49)
Martin Hochman: jistěže to systém musí v nouzový situaci umožnit. Ale neměla by to bejt "houska na krámě" typu "vezmu za to a jedu", alebrž někde něco zadat, potvrdit, přepnout .. takovej rituál pro uvědiomění zvláštní situace.
Ovšem co se dočítám, je taková jízda proti červený na mnoha místech skoro běžnej chleba .. to je pak těžký.
Jako šofér to mam samozřejně jednodušší, protože i kdybych přehlíd červenou, třeba si všimnu že mi křižovatkou jede nějaký auto napříč .. a nemusim začít brzdit kilometr předem.
Ovšem co se dočítám, je taková jízda proti červený na mnoha místech skoro běžnej chleba .. to je pak těžký.
Jako šofér to mam samozřejně jednodušší, protože i kdybych přehlíd červenou, třeba si všimnu že mi křižovatkou jede nějaký auto napříč .. a nemusim začít brzdit kilometr předem.
31.03.2012 (18:00)
babilon: Jenže ono to není jen o selhání svítící červené, ale i o obsluze tlačítka bdělosti například. Ten strojvedoucí, narozdíl od řidiče je na tyto situace vyšetřen a testován. Bohužel selhal... Nevím jak byste chtěl zabezpečit jízdu proti stůj, kterou, ale ,musíte umožnit, kvůli mimořádnostem, tak abyste ji zabezpečil, ale taky tak, abyste pozornost strojvedoucího neodváděl od trati.
31.03.2012 (17:18)
Zabezpečovací zařízení neselhalo, selhal člověk.
Jasně, zařízení neselhalo, červená tam svítila, jak měla. Ale systém, který není o moc chytřejší než světla na křižovatce a který bez větších problémů dovolí jet vlakům na červenou, si podle mě název zabezpečovací nezaslouží ani náhodou.
Jasně, zařízení neselhalo, červená tam svítila, jak měla. Ale systém, který není o moc chytřejší než světla na křižovatce a který bez větších problémů dovolí jet vlakům na červenou, si podle mě název zabezpečovací nezaslouží ani náhodou.
31.03.2012 (16:44)
babilon: Mám dotaz: Jste normální???? Všech způsobů hromadné dopravy se účastní jako dost podstatný prvek člověk-tvor omylný. Zabezpečovací zařízení neselhalo, selhal člověk. KAŽDÉ zabezpečovací zařízení lze obejít a to nejen v dopravě.
31.03.2012 (16:31)
ISF, Jonáš - tak to jsem nevěděl, už jsem si k tomu něco dostudoval. Nerozřezná výměna tedy při pohybu odlehlého jazyka rozřezem neodemkne samovolně závěry, ale dojde k jejich destrukci, jak to tak chápu. Ovšem používání takových výměn na zhlavích s posunem, kde jednou za čas nějaký ten rozřez hrozí asi není právě výhodné. Proč se tam dávají (takové výměny)?
31.03.2012 (16:22)
PŠ: Nic papírového, žádné listování. V případě, že stojíte a zadáte jízdu proti stůj, tak se na monitoru zobrazí pětimístný kód (náhodně vygenerovaný) a z něj si systém požádá o tři čísla. Pokud je nezadáte, nebo zadáte špatně, tak nepovolí jízdu. Má to být pouze pojistka proti blbosti. Kolikrát za směnu fíra rozjíždí osobní vlak proti návěstidlu na stůj bez rozkazu? Jednou?
Dodatek: pokud jede vlak na nedostatečnou ZZ (pravděpodobně bude brzdit?), tak bude jenom dobře, když povel "motory do výkonu" bude vyžadovat potvrzení. Můžete tu žádost zahodit jednou klávesou a pokračovat setvačností jakoby nic. Následné zadání výkonu bude možné až po zastavení nebo přijetí signálu dovolujícího jízdu.
Když si myslíte, že máte dobrý nápad, pojďme si to rozebrat.
a) je pitomostí v dnešní době zase vyvíjet něco typicky českého a jinde nepoužitelného (jako je například Radioblok)
b) jak takové zařízení pozná, že strojvedoucí chce projet červenou?
c) nepuštění lokomotivy do výkonu je zabezpečovácky asi nic neřešící. Jak se dostaneme k návěstidlu na Stůj na trati do stoupání?
d) strojvedoucí je opravdu od toho, aby koukal na trať a aby byl obsluhou lokomotivy co nejméně zatížen. Myslíte si, že můžete v autě opisovat kódy z nějakého displeje a ještě s přemýšlením první, třetí a čtvrté písmeno? Jestliže je vaše odpověď ne, tak to nechtějte po nás. Sice nám to vedou koleje, ale jiné věci jsou zase u nás horší (setrvačnost, výhled, historie, ergonometrie atd. )
Dodatek: pokud jede vlak na nedostatečnou ZZ (pravděpodobně bude brzdit?), tak bude jenom dobře, když povel "motory do výkonu" bude vyžadovat potvrzení. Můžete tu žádost zahodit jednou klávesou a pokračovat setvačností jakoby nic. Následné zadání výkonu bude možné až po zastavení nebo přijetí signálu dovolujícího jízdu.
Když si myslíte, že máte dobrý nápad, pojďme si to rozebrat.
a) je pitomostí v dnešní době zase vyvíjet něco typicky českého a jinde nepoužitelného (jako je například Radioblok)
b) jak takové zařízení pozná, že strojvedoucí chce projet červenou?
c) nepuštění lokomotivy do výkonu je zabezpečovácky asi nic neřešící. Jak se dostaneme k návěstidlu na Stůj na trati do stoupání?
d) strojvedoucí je opravdu od toho, aby koukal na trať a aby byl obsluhou lokomotivy co nejméně zatížen. Myslíte si, že můžete v autě opisovat kódy z nějakého displeje a ještě s přemýšlením první, třetí a čtvrté písmeno? Jestliže je vaše odpověď ne, tak to nechtějte po nás. Sice nám to vedou koleje, ale jiné věci jsou zase u nás horší (setrvačnost, výhled, historie, ergonometrie atd. )
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2025 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko