Praha - Celostátní informační systém o jízdních řádech IDOS, jehož zřizovateli jsou Ministerstvo dopravy ČR a Ministerstvo informatiky ČR a systémovou integraci zajišťuje ČD-Telematika, a. s. udává nesprávné údaje o odjezdech vlaků i o vzdálenostech mezi městy v zahraničí.
Při zpracování cestopisu redaktoři zjišťovali orientačně vzdálenost mezi Bukureští a Istanbulem, která ve skutečnosti činí 815 km, ale IDOS udává 1.429 km (o 600 km více), přičemž by musel vlak podle IDOSu trasu dlouhou 636 km ujet za 66 minut, a to je při pohledu na stav bulharských železnic nemožné. Redaktoři cestovali R 499 Bosphor do Istanbulu a nezaregistrovali ani skutečnost, že by byly ve vlaku řazeny vozy k sezení, jak uvádí IDOS.
Při zpáteční cestě nás čekalo ještě jedno překvapení - IDOS udává odjezd R Bosphor ve 21:00 hod., avšak skutečně vlak odjíždí o hodinu později, a to není žádný nový údaj, neboť i sešitový jízdní řád ŽSR 2005/2006 udává odjezd rychlíku z Istanbulu Sirkeci ve 22:00 hod.
Zajímavé je i zjištění, že vlaky jedoucí po stejné trase z Bukurešti do Istanbulu a opačně urazí pokaždé jinou vzdálenost (Bukurešť - Istanbul = 1.429 km; Istanbul - Bukurešť = 1.369 km). Ani jedna uvedená hodnota není správná - skutečná vzdálenost mezi oběma městy je jen 815 km.
Při dokončování cestopisu jsme si ověřovali čísla jednotlivých vlaků a narazili jsme na další zajímavé údaje - například R 292 ze Sofie do Beogradu urazí trasu dlouhou 443 km za 32,5 hodiny (ve skutečnosti je to o 24 hodin méně).
Zdroj: IDOS

a) divil bych, kdyby si někdo dával tu práci navíc, když po to po něm nikdo nechtěl = nezaplatil.
b) když už to tam je, ať to funguje, nebo ať to tam není. Podobně jako na technické: přední mlhovka povinná není, ale když už tam, tak musí být v pořádku.
Správce dat je podle mailové korespondence člověk, který má zájem na tom, aby ta data fungovala bez chyb. Jenže se v první fázi řídil "pokyny" firmy CHAPS, která jsou v rozporu s vyhláškou o tom, jak mají vypadat názvy názvy zastávek MHD a u všech zastávek byl "šílený" doplněk, spočívající v tom, že u všech zastávek na území města Zlín bylo uvedeno Zlín, u všech zastávek na území města Otrokovice zase Otrokovice. To je totéž, jako kdyby se v Praze musel zadávat název "Praha, Muzeum" … takhle mu to vysvětlil CHAPS. Nakonec se dal přesvědčit, že to je nesmysl …
Z kombinace informací pocházejících z různých zdrojů lze dojít k závěru, že firma CHAPS se snaží donutit zákazníka k tomu, aby se přizpůsoboval jejím požadavkům, nikoli aby se ona přizpůsobovala požadavkům zákazníka. Za posledních – nejméně 5 let - jsem totiž nezaznamenal nějaký výrazný kvalitativní pokrok v tom, co program umí …
Vůbec nezáleží na tom, jak jsou ta data stará. Pokud je struktura dat v souladu s požadavky CHAPSu, tak musí pracovat správně.
Spojení Dolní Žleb – Schöna uvádí IDOS 4 km, např. vlak 26710; těch 24 km odpovídá spojení přes Děčín …
Zadávání "pěších přesunů" je zase výhradní záležitostí správce dat, který je tam musí zadat ručně. Tohle České dráhy neovlivní, protože správce dat musí mít sám zájem.
Mezi daty HAFASu OFF–LINE a daty IDOSu OFF–LINE nejsou v podstatě žádné rozdíly, neboť v rámci výměny dat se data obdržená od DB konvertují do IDOSu a naopak data IDOSu se konvertují do dat HAFASu. Správce železničních dat IDOSu dělá navíc konverzi dat několika železničních správ "východní Evropy".
Program HAFAS existuje v několika "národních" verzích, přičemž německá, rakouská i švýcarská, byť pracující se stejnými daty vyhledají spojení např. z Vídně do Curychu odlišnými způsoby, takže je patrné, že každá národní verze má trochu jiný algoritmus.
Mimo to existuje verze polská a patrně i lucemburská. Tu jsem ještě k sidpozici neměl.
Zato EJŘ italských železnic nedosahuje úrovně prvních verzí dosovského IDOSu.
Program IDOS je universální program vyhledávající spojení, kterému je jedno, jaké data tam dáte. Když mu tam zadáte data MHD v Londýně, tak bude vyhledávat spojení v Londýně.
V rámci Vídně jsou například nabízena i data vídeňského metra (U–Bahn), což je docela přínosné – zase záleží na tom, do do těch dat dáte. To je věcí správce dat příslušného dopravce, resp. toho, kdo ta data konvertuje.
Já bych si například představoval lepší provázanost železničních dat na stanici Milano Porta Garibaldi, kde jsou dvě různá nádraží …
Nespokojenost s tím jak pracuje IDOS lze rovněž vyjádřit ministerstvu dopravy, které tohle vlastně vrcholově organizuje a mělo by dohlížet na dalším rozvoji.
Nevim, jake presne bylo zadani od zadavatele - pokud vyrobit elektronicky JR pro celou Evropu, tak potom to problem je (potom ale nechapu, proc tam nejsou spojeni v Portugalsku, Norsku, Skotsku, atp.). Pokud to ma byt cesky jizdni rad, tak to jako problem nevidim a co je navic je bonus a "nevztahuje se na to zaruka".
Tot vsjo
Chyba, která má omezený dopad (co do počtu zákazníků) je taky chybou... Na tom nic nezměníte.
Dělám u jedné zahraniční HW/SW firmy a to byste nevěřil, jakým kvapem se někdy opravují i zdánlivé dronosti, které se mohou projevit u jednoho zákazníka za kdovíjakých okolností někde na druhé straně zeměkoule...
Jeste, ze mi to nekdo inteligentni vysvetlil a doplnil to mnoha vykricniky a zapnutym capslockem
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











