Praha - Cestě lokomotiv řady 1216.2 do Česka už nic nebrání. Drážní úřad včera vydal konečné schválení těchto lokomotiv. Dnes to ŽelPage potvrdil ředitel Drážního úřadu Pavel Kodym. Podle zdrojů blízkých schvalovacímu procesu nemají lokomotivy žádná větší omezení provozu. Pokud se ČD podaří dohodnout s rakouskými drahami ÖBB, měly by taurusy zajíždět již od prosince na vlacích kategorie EC také do Prahy a Bohumína.
Schvalovací proces komplikovaly zejména stejné problémy, jaké brzdily i homologaci pendolin, tedy vysoké hodnoty rušivých proudů, které mohou za určitých okolností ovlivnit nezvykle zranitelná česká zabezpečovací zařízení. Ač na střídavé napěťové soustavě se podařilo vyladit lokomotivu relativně rychle, problémy se schválením pod stejnosměrným napájením byly komplikovanější.
Po mnoha testech na zkušebním okruhu v Cerhenicích bylo dalším krokem zajíždění dvousystémové řady 1116 do Českých Budějovic na začátku jízdního řádu 06/07. Jezdily na výjimku DÚ a měly instalované některé komponenty zabezpečovacích zařízení nutné pro provoz v ČR. V oběhu měly rychlík Praha - Salzburg a EuroCity Jóže Plečnik z Prahy do Ljubljany. Po roce přísného sledování došlo i na řadu 1216.2, taurus šitý na míru české železnici. S výraznými omezeními jako maximální rychlost 100 km/h, zákaz rekuperace, omezená délka soupravy a vícečlená posádka lokomotivy začaly tyto lokomotivy vozit rychlíky mezi Vídní a Brnem. Kromě toho převzaly i vozbu vlaků z Českých Budějovic. Včera se bezmála tříletý proces završil definitivně.
Zdroj: ŽelPage

V 15kV zemích je pravděpodobně to, že napájecí úseky jsou trvale všechny propojeny a tudíž i to napájecí vedení je trvale propojeno, jinak by IMHO nemohl lézt rekuperovaný proud stovky kilometrů daleko. Proto také netřeba stahovat, nabo vypínat proud na hranici napájecích úseků, pokud není mimořádně dělení rozpojeno.
O posilovacích vedeních jsem mluvil v souvislosti s českou koncepcí napájení (mělo to být jen jednoduché přirovnání k německé koncepci). Zajímalo mě to samé jako tady bylo dříve řečeno - uživatelem Palko - to pospojování napájecích úseků. To může ještě zefektivnit a zlepšit možnosti rekuperace právě na hlavních nejvíce zatížených tazích.
ale ty spojené úseky nejsou všude na ss.
Krkovička. To nejsou posilovací vedení, ale vedení napájecí. Vedou z elektráren ke tratím a podél tratí, nebo i mimo ně. Bývá na nich cedulka OeBB a u nich i Fernsprechery. Bývají čtyřvodičová, dvouvodičová, nebo šestivodičová. (v SRN a Švýcaarsku je to podobný). Jednoduše - železnice mají svou vlastní rozvodnou síť (a je opravdu síťového tvaru).
vůbec jsem nepsal, že se rekuperovaná energie na systému 3 kV vrací zpět do rozvodné sítě......nýbrž že slouží pro napájení jiné soupravy v témže napájecím úseku, pokud tato souprava ovšem jede pod výkonem!!!( odebírá-li proud v daném okamžiku)
to Vladimir: momentálně nemám trakční schémata Taurusu, ale seženu a brzo odpovím!!! btw. někteří fíři často vůbec neví o čem mluví
to čunče: díky za upřesňující info!!!!
Klíčová je úroveň nejvyššího povoleného napětí v troleji (jak moc může ta loko svůj přebytečný proud do troleje "pumpovat" - případně kolik ho musí zmařit v odpornících).
Ovšem je rozdíl myslet si, že problém nebude, a řešit problém hned při vývoji...
Spíš jde o zavření obou očí jako v případě Pendolína,protože žádné významné úpravy se na této řadě neprováděly.
Kompenzátor není významná úprava?
Co se týče trakční části vzhledem k EMC by se musel najít někdo,kdo další úpravy by zaplatil
Stačí, že někdo zaplatí úpravy infrastruktury...
A pokud se bavime o AVV, tak to je jen na 471
"Systémem AVV jsou vybaveny 4 jednotky řady 470 a 1 lokomotiva ř. 163." Toliko info přímo od autorů, připouštím ale, že už to třeba zas odmontili.
V Rakousku je trakční napájení řešeno stejně jako v německu (tudíž soustavou oddělenou od veřejné rozvodné sítě)??
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.











