..: Aktualizováno: Odbory přesunuly stávku na čtvrtek :..

stávka Aktualizováno 28. 2. 14:00 — Jak jsme informovali v úterý 23. února, odbory vyhlásily na pondělí pětihodinovou stávku. V pátek, na základě vstřícných kroků vlády, jež ve čtvrtek večer na mimořádné schůzi schválila novelu zákona o DPH, se odbory po bouřlivé diskusi dohodly, že počkají a přesunuly termín stávky na čtvrtek 4. března 2010. Pokud Sněmovna úpravu zákona, ze kterého by měla být vyjmuta sporná část o danění zaměstnaneckých benefit, do středy neschválí, stávka by se měla konat v rozsahu, jak byla plánována v pondělí. Mezi odboráři se ozývají i hlasy, že by stávka mohla být i 24hodinová. O tom, zda se bude stávkovat a v jakém rozsahu, se rozhodne ve středu 3. března.

Doplněno 23. 2. 17:30 — Praha — Co platilo včera, neplatí dnes. Po úterní schůzce představitelů Koalice dopravních odborů je již jasné, že příští pondělí se ranní cesta do práce nebo školy mnoha lidem výrazně zkomplikuje. Odboráři totiž, v rozporu s dřívějšími prohlášeními, na 1. března přeci jenom vyhlásili stávku, která od čtyř ráno na celých pět hodin paralyzuje železniční dopravu, pražskou MHD i pravidelné spoje v dalších velkých městech. Děje se tak přitom poté, co předsedové parlamentních stran oznámili záměr zabývat se problematikou danění zaměstnaneckých benefitů v horizontu několika dnů. Vedení Českých drah zatím o stávce nedostalo oficiální informace, začalo už ale pracovat na krizovém plánu pro pondělní výpadek spojů.

Deklarovaným cílem stávky je zvrátit platnost aktuální novely Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která od 1. ledna 2010 mění formu danění zaměstnaneckých benefitů. Základem pro výpočet daně již není cena zvýhodněná, ale běžná prodejní hodnota ekvivalentního produktu. Tato úprava prakticky okamžitě vyvolala bouři v kruzích odborářů z oblasti dopravy, kteří již v době vzniku návrhu zákona pohrozili vyhlášením stávky v rámci nátlaku na tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Zablokováním hromadné dopravy pohrozili opět začátkem letošního roku, s plánovaným termínem 22. února, nicméně minulý týden se odbory rozhodly vyčkat na výsledky mimořádné schůze Poslanecké sněmovny.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch tehdy oznámil, že odboráři čekají na stanovisko poslanců po mimořádné schůzi, která byla svolána na čtvrtek. „Pokud by ale jednání zkrachovala, nebo poslanci návrh nepodpořili, je zcela reálné, že by mohlo dojít ke stávce. Hrozba stávky je velice vážná, je dost možné, že k zastavení dopravy dojde,” vyjádřil se původně Štěch pro Rádio Impuls. Všechno se ale změnilo v úterý, kdy šéf Odborového svazu dopravy Luboš Pomajblík pětihodinovou stávku definitivně potvrdil a naznačil, že zdaleka nemusí být poslední: „Bereme to jako jednu z řady možných akcí,” řekl Pomajblík. Podle odborů je nyní jediným přijatelným řešením zrušení předmětného ustanovení v zákoně.

stávka Ač dříve vadilo danění výhod zaměstnanců jako takové, nyní je kritizována především jeho forma. Nejvíce diskutované jsou pak zaměstnanecké režijní jízdenky, jejichž cena se pohybuje maximálně v řádu stokorun. U Českých drah přitom tržní cena ekvivalentní celoroční síťové jízdenky In–gold činí 22 tisíc. Nová pravidla se ale týkají danění všech benefitů bez rozdílu, kromě jízdenek například i závodního stravování nebo slev na zboží.

Tato změna byla zavedena do zákona v rámci zjednodušení daňové soustavy a jako implementace směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Jak ale několikrát upozorňovalo ministerstvo financí, přijetí ustanovení relevantních k danění benefitů je pro každý stát dobrovolné.

Doplněno o vyjádření Českých drah: Podle mluvčího ČD Ondřeje Kubaly zatím vedení drah o stávce oficiální cestou nebylo informováno. I přesto se už ale rozběhly práce na úpravách pondělních oběhů souprav a zajištění krizových komunikačních kanálů. „Připravujeme cesty, jak co nejrychleji informovat cestující o tom, které vlaky jedou, které budou zpožděné a kde čekat problémy,“ uvádí Kubala.

Zdroje: iHNed.cz, Český rozhlas, Finanční noviny/ČTK, Poslanecká sněmovna PČR, ŽelPage, České dráhy


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 23.2.2010 (16:13)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Legislativa

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 3 4 5 6 7 ... 36      Zpráv na stránku:   
01.03.2010 (6:00)  
A ještě jedna myšlenka, v souvislosti s předchozím výčtem benefitů. Benefit Výhodná tarifní smlouva s T-Mobile pro zaměstnance a jejich rodiny.

Bude muset prodejce (T-Mobile) odevzdat vyšší DPH, když zaměstnanec je z jiné firmy (Škoda Auto)? To by znamenalo, že každá individuální sleva a tím nižšší odvedená DPH, může být z hlediska finančního úřadu napadena, protože byla sleva poskytnuta nějakému zaměstnanci (nějaké cizí firmy!) a měla být tedy DPH odvedena z ceny obvyklé. To mne děsí. Protože i majitel je často zaměstnanec své firmy, pracuje pro svou firmu třeba jako její ředitel. A když jinde něco koupí s individuální slevou ...
01.03.2010 (5:40)  
Tak jsem přemýšlel, jakých benefitů se bude týkat jiná cena prodejní a jiná pro výpočet DPH. Např. Škoda auto poskytuje tyto zaměstnanecké benefity (ani jsem netušil, že jich může být tak hodně):
-půjčky na výstavbu nebo modernizaci a přestavby bydlení
-dotované firemní ubytování
-zvýhodněný finanční a operativní leasing nových vozů
-zaměstnanecké slevy na prodej nových a ojetých vozů
-zaměstnanecké slevy na Škoda originální díly a příslušenství, montážní práce originálního příslušenství a náhradních dílů
-mimořádná linková doprava z určených oblastí/regionů
-doprava v areálu závodu navazující na linky hromadné dopravy
-síť kiosků a jídelen po celém závodě, dotované stravování
-poskytování pracovních oděvů a pracovní obuvi, úrazové pojištění
-služby privátních praktických a odborných lékařů na poliklinice Škoda
-rehabilitační, rekondiční a další preventivní zdravotní programy
-programy pro odvykání kouření
-očkování proti chřipce
-zdravotní poradenská a konzultační činnost
-jazykové kurzy, odborná a nadodborná příprava
-služby Technické knihovny (výpůjčky odborné literatury a internet)
-možnost využití firemních rekreačních zařízení pro letní i zimní pobyty
-regionální podpora kultury a sportu pro zaměstnance a jejich rodiny
-zapůjčení některých firemních společenských prostor
-prohlídka expozice Škoda Auto Muzea
-prodej reklamních předmětů se zaměstnaneckou slevou
-výhodná tarifní smlouva s T-Mobile pro zaměstnance a jejich rodiny
-speciální nabídky slev k nákupu výpočetní techniky
-příspěvek na jesle
-prodej ojetých vozů seniorům a zaměstnancům odcházejícím do důchodu
-zapůjčení služebního vozu na svatbu zaměstnance

celý (delší) seznam je na http://new.skoda-auto.com/company/cze/career/jobs/whytoskoda/pages/benefits.aspx

Opravdu u všeho bude muset zjišťovat zaměstnavatel cenu obvyklou, aby odvedl státu správně DPH? A v přípaně, že zaměstnanec nic nezaplatí (bude mu třeba ozdravný pobyt poskytnut zdarma), to se taky bude odvádět DPH z ceny obvyklé? Zákon o dani z přidané hodnoty totiž říká, že předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu. Nemůže být zákon obejit, když služby (např. doprava zaměstnanců, tedy i nádražáků) jim budou poskytovány zdarma?

Neřeším zde daň z příjmu zaměstnance! Protože o tu nyní nejde. To řeší Zákon o daních z příjmů (ten není napadán) a příjmem se rozumí příjem i nepeněžní (tj. benefit). Nepeněžní příjem se oceňuje např. dle Zákona o oceňování majetku.
01.03.2010 (2:59)  
M: PavelZ porovnává dvě situace:
1) Bude platit DPH z plné ceny režijky, stát tedy získá cca 2000 Kč.
2) Tuto DPH platit nebude a ty 2000 utratí, stát v tomto případě získá 10-20 % z 2000, tj. 200-400 Kč.
Rozhodně tedy není pravda, že stát v druhém případě vybere více, a to ani v případě, kdyby našel zboží daněné 99 %.
registrovaný uživatel M 
01.03.2010 (2:01)  
PavelZ (priklad s hromadkama) - verim, ze kdyz jsi polozil celkem rozumny dotaz, tak mne nebudes chytat za cislo:-)

Osoba A (nadrazak roku 2009): Plat 20 (vse v tisicich) a rezijka (nedanena) v mesicni hodnote 2. Celkovy (penezni i "naturalni") prijem je 22. Dan (rekneme 15%) se ale odvadi jen z financniho prijmu a je tedy 3. Skutecna sazba dane tedy cini 13.64%. Cisty prijem 19 (17+2)

Osoba B (nadrazak roku 2010, jehoz naturalni prijem je zcela osvobozen od DPFO, ale nikoliv vsak od DPH a tuto dan ma snizeny plat): Plat 20 a rezijka 2. Z rezijky ale zamestnavatel plati DPH (0.2) a tu odecte z platu, osoba B tedy bere jen 19.8. Celkovy prijem (financni i naturalni): 21.8. Zaplacena dan: 2.97, tzn. 13.62% (pozn. mene nez osoba A!). Cisty prijem: 18.83

Osoba C (nenadrazak, jehoz naturalni prijem neni osvobozen od DPFO a vstupuje do zakladu v cene vcetne DPH): Plat 20 a rezijka 2. Celkovy prijem (financni i naturalni): 22. Zaplacena dan: 3.3, tzn. 15% (sazba urcena jen z financni casti platu: 16.5). Cisty prijem: 18.7
Osoba C tedy plati nejvetsi dan a tim padem ma nejnizsi cisty prijem. Nadrazaci (resp. tenhle konkretni!!) tedy plati o ca. 1.4% nizsi dane.

Chyby ale rozhodne nevylucuji:-))

Pozn.: V pripade CD vubec neni jisty, zda-li by CD tu DPH odecetly z platu, protoze... Rekneme, ze vcetne dotaci jsou CD minus miliarda (a nevadi to, zatim to vzdy "nekdo" zaplatil). Diky tomu, ze nove odvedou vice na DPH, tak budou minus miliarda a pul. Ale kde je problem?
1) ten minus stejne zase nekdo zaplati
2) ta pulmiliarda vybrana na DPH je (resp. muze byt) svym zpusobem virtualni, protoze ji stat obratem muze poslat zpet.
Asi jako kdyz nekdo bydli u rodicu, prispiva jim na najem, ale soucasne mu rodice davaji kapesne a koupi mu, co potrebuje (cili vcetne toho pronajmu). Tim, ze mu zvednou "cinzi" se neco zmeni jen virtualne (budou litat vetsi cisla...)
registrovaný uživatel M 
01.03.2010 (1:29)  
babilon - PavelZ to myslel tak, ze ten prijem "neutrati" za rezijku, ktera je v 10%, ale treba i za neco jinyho, co je v 20% sazbe
28.02.2010 (22:49)  
ty peníze zůstanou lidem, kteří je utratí za něco jiného, někdy i s vyšší daní?
Vyšší než 100 % ??
28.02.2010 (22:22)  
DJ: Jestli mají nádražáci nejvíce nezdanitelných benefitů, pak opravdu platí menší daně, než lidé se srovnatelným peněžním příjmem.


Asi nechápu.
Je jedna hromádka. V té jsou zaměstnancovy benefity (nedaněné) + zaměstnancův plat z kterého mu tím pádem zůstane víc peněz, které se však zdaní koupí čehokoliv jiného.
Nebo je jedna hromádka, v které jsou zaměstnancovy benefity (daněné) + zaměstnancův plat z kterého mu tím pádem zůstane méně, takže si o to míň koupí/zdaní.

Pokud to vychází pro státní kasu cca stejně, tak nějak nechápu o co ve výsledku "nádražáci" platí menší daně než ostatní.

proč levicové strany neustále prosazují vyšší daňové sazby pro fyzické osoby s vysokými příjmy, když při nižší sazbě DPFO i těmto bohatším lidem zůstane více peněz, které utratí za něco jiného

Proč? Protože závist je svinstvo a je celkem dobře zneužitelná. Možná by tu tolik závistivců ale nebylo, kdyby se neprovalilo, v mnoha případech, jak tito lidé k majetku přišli, resp. kdyby se vůbec zjistilo, jak k němu tak jednoduše přijít mohli. Já vím, že z těch "10 000" je to třeba jen pár procent, ale co naděláte. Je to jako všude jinde. Většině to vždy zkazí pár jedinců.
registrovaný uživatel DJ 
28.02.2010 (21:54)  
Pavel Z:
Jaký bude rozdíl mezi daněmi/vybranými penězmi pro stát, za "nově" zdaněné benefity, narozdíl od situace, kdy ty peníze zůstanou lidem, kteří je utratí za něco jiného, někdy i s vyšší daní??
Zajímavá otázka. Přidám další otázku - proč levicové strany neustále prosazují vyšší daňové sazby pro fyzické osoby s vysokými příjmy, když při nižší sazbě DPFO i těmto bohatším lidem zůstane více peněz, které utratí za něco jiného (něco, co někdo musí vyrobit atd., takže jsou na to vázána další pracovní místa), někdy i s vyšší daní? :-)

Je ta debata skutečně jenom o tom, že si chtějí být všichni rovni, nebo i o tom, že si někteří myslí, že "nádražáci" platí menší daně?
- Jestli mají nádražáci nejvíce nezdanitelných benefitů, pak opravdu platí menší daně, než lidé se srovnatelným peněžním příjmem.
- Ta debata by asi byla jiná, kdyby "nádražáci" (a další dopraváci) kvůli tomu nehrozili stávkou.

Když je těch odborářů, kterým tohle zdanění tolik vadí, tolik, proč neobklíčí vládu/sněmovnu/senát při jejím jednání s tím, že politiky nepustí ven, dokud zákon, který odborářům tolik vadí, nezmění?
28.02.2010 (21:33)  
Už jsem se tu na to jednou ptal, ale zeptám se znova (číst celou diskusi od začátku znova nehodlám, protože bych se chtěl dožít rána v psychické pohodě)- Jaký bude rozdíl mezi daněmi/vybranými penězmi pro stát, za "nově" zdaněné benefity, narozdíl od situace, kdy ty peníze zůstanou lidem, kteří je utratí za něco jiného, někdy i s vyšší daní? Je ta debata skutečně jenom o tom, že si chtějí být všichni rovni, nebo i o tom, že si někteří myslí, že "nádražáci" platí menší daně? Pokud mám stejnou hromadu pěněz, tak z ní pro stát už asi víc neodvedu.
registrovaný uživatel DJ 
28.02.2010 (20:46)  
Vousáč:
Totéž chce i premiér a ministr financí(oba za za ODS),neboť oni mají rozum a na státní rozpočet jsou jistě větší odborníci než ti,kteří chtějí opak.
Jak si mám vysvětlit, že stejný ministr financí předložil návrh zákona (který pak byl schválen), kde se to zdaňuje z reálné částky?

Jestliže stát vybere(silně o to pochybuji) oněch 300 000 000Kč tak to za porušení sociálního smíru opravdu nestojí.
Znovu se zeptám. Co je to "porušení sociálního smíru"? Trochu to vypadá, jako by to bylo cokoliv, co se nelíbí odborům.

jediný den stávky v dopravě možná přijde na víc.
Proč by měl jeden den, kdy nepojedou vlaky MHD ve velkých městech (ostatní reálně stávkovat nechtějí) způsobit ztrátu větší než 300 mil. Kč?
Při troše jízlivosti můžeme říct, že se ušetří veřejné peníze za neodjeté vlaky. :-)

A co se týče souhlasu pana Štěcha-jistě měl v živé paměti slib ministra Kalouska,že o ,,sáhnutí" na benefity se bude jednat předem.
Ve chvíli, kdy Kalousek s celou vládou padl, se jeho sliby staly bezpředmětnými.
Stejně jako se staly bezpředmětnými např. sliby a plány Římana, když Klausova vláda padla a na MD přišel Petr Moos.

Ale i tak to asi leccos naznačuje, jak ti poslanci a senátoři (ne)čtou návrhy zákonů, nemyslíte? :-)

nebo si myslíte že člověk,který doma(např.na Mostecku) nemá práci a bydlí na zaměstnanecké ubytovně vřele přivítá,když se mu úhrada za její užívání velmi razantně zvýší?
Nikdo nepřivítá zvýšení daní.
Ale zvýšení daňové zátěže postihlo všechny. Zvýšily se obě sazby DPH. Zvýšila se spotřební daň z PHM. To způsobilo zvýšení nákladů pro podniky. Co s tím mají dělat ti podnikatelé, kteří přinášejí pracovní místa i pro ty "obyčejné občany"? (pozn. zvýšení sazby DPH a spotřební daně odbory zrušit nevyžadují)

Konkrétně k tomu ubytování - tuším, že ubytování je v nižší (10%) sazbě DPH.

Jestli je reálná cena toho lůžka na ubytovně za den třeba 400 Kč bez DPH + 40 Kč DPH, ale zaměstnanec platí jen 100 Kč + 10 Kč DPH, tak nový zákon mu přináší (v případě, že by změna daně plně dopadla na zaměstnance, není vyloučeno, že by ten dopad na sebe částečně nebo plně vzal zaměstnavetel) zvýšení ceny ze 110 Kč na 140 Kč.
Nejsou slova o "velmi razantním zvýšení" příliš silná?
  1 ... 3 4 5 6 7 ... 36      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko