..: Šetření mimořádné události Moravany dokončeno :..

Ilustrační obrázek Praha - 26. září bylo dokončeno šetření mimořádné události srážky dvou vlaků v žst. Moravany, o které jsme již na stránkách magazínu ŽelPage informovali. Drážní inspekce, jakožto nezávislý vyšetřovací orgán, na dnešní tiskové konferenci zveřejnila výsledky šetření události a další podrobnosti týkající se této nehody, stejně jako následného průběhu vyšetřování. Úvodem lze říci, že byly stanoveny dva důvody, které byly hlavní příčinou umožňující vznik nehody. Avšak nebyl a snad ani nemohl být stanoven konkrétní viník. Jak DIČR dále dodává, šetření bylo zcela nezávislé, a to i přes určité politické tlaky ze stran dalších subjektů účastnících se řízení.

Dle zprávy o výsledcích šetření vydané DIČR byly bezprostředními příčinami mimořádné události:

  • Ztráta šuntu kolejového obvodu první staniční koleje žst. Moravany po příjezdu osobního vlaku Os 5011. Následkem popískovaní kolejnic byla porušena podmínka součinnosti drážních vozidel s kolejovými obvody, jmenovitě vozidlem 163.039-1 ČD. Jedná se o porušení §34 odst. 1 písm. i) vyhlášky 173/1995 Sb. v platném znění.
  • Dále reakce staničního zabezpečovacího zařízení ESA 11 na neočekávanou změnu informace o volnosti 1. staniční koleje.

Kromě toho bylo ve zprávě uvedeno několik doplňujících příčin, které však nejsou významné pro závěry šetření:

  • Nedostatky v údržbě lokomotiv řady 163 a příbuzných dopravce České dráhy a.s., kdy v rámci revizních postupů není vůbec kontrolována funkčnost vysokotlakových kaskádních ventilů pískovačů.
  • Hnací vozidla jmenovaných řad nemají instalován kontrolní mechanismus skutečného stavu funkčnosti pískovačů. Tj. není signalizováno, zdali se písek sype, či ne. Je signalizováno jen stisknutí tlačítka.
  • Drážní úřad ČR jako národní bezpečnostní úřad nearchivuje schvalovací dokumentaci. Dokumentace zařízení ESA 11 proto nemohla být poskytnuta pro potřeby šetření.

Na základě výsledků šetření této závažné nehody Drážní inspekce ČR vydala několik doporučení. Provozovatelům zařízení typu ESA 11 se doporučuje doplnit logiku lépe ošetřující stav volnosti koleje. DÚ ČR je doporučeno tuto funkcionalitu u podobných zařízení vyžadovat, a to jak u současných, tak nově schvalovaných. Provozovateli dráhy, SŽDC s. o., je doporučeno dovybavit hlavní tratě systémem zasílajícím signál „generální stop“. Provozovatelům lokomotivní řady 163 a konstrukčně podobných zabudovat skutečnou signalizaci stavu pískovače a provádět pravidelné revize pískovacího zařízení. Drážnímu úřadu bylo doporučeno archivovat schvalovací dokumentaci.

Ředitel Územního inspektorátu DI v Brně, Ing. Michal Miklenda, který se na vyšetřování podílel, zdůraznil, že vyšetřování bylo i přes jisté tlaky zcela nezávislé. Celý proces byl pod dozorem evropské organizace ERA (European Railway Agency), která je nejvyšším nezávislým arbitrem nad bezpečností železniční dopravy v Evropě; v ČR zastoupena právě Drážní inspekcí. Vyšetřování bylo nezávislé i přes snahu o ovlivňování ze strany výrobce ZZ, firmy AŽD Praha, a náměstka ministra dopravy, Ing. Vojtěcha Kocourka, kteří vyvíjeli konkrétní tlaky na průběh samotného vyšetřování události. DIČR po uzavření případu Moravany chystá soudní žalobu na ovlivňování vyšetřování. Podstatné množství důkazních materiálů bylo zpřístupněno také novinářům. Jan uvedl p. Miklenda, tlaky byly vyvíjeny na personální změny ve vyšetřovacím týmu DIČR, případně doporučovány tendenční závěry vyšetřování.

Na tiskové konferenci byli přítomni zástupci Federace strojvůdců ČR, kteří vyjádřili svůj souhlas s výsledkem vyšetřování a zároveň poděkovali za uznání neviny ze strany strojvůdce.

Zdroj: ŽP; Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události v Moravanech


Josef Petrák Poslat mail autorovi , Vítek_V | 2.10.2008 (17:02)
Related newsopen/close

More on Nehody a mimořádnosti

More from Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6 ... 10      Zpráv na stránku:   
04.10.2008 (8:15)  
všechno sype pod první hnanou nápravu ...
Registered user taz 
03.10.2008 (23:33)  
Jen tak pro doplnění, prototyp 380.001, jestli dobře vidím, zřejmě taky sype pod první nápravu, nevíte náhodou někdo, kam sype pendolíno a taurus?
Registered user taz 
03.10.2008 (23:17)  
to JB, podle toho, co uvádíte, lze dospět k závěru, že výrobce AŽD, předpokládal pojíždění kolejových obvodů zařízení ESA hnacími vozidly, jež budou odpovídat doporučením ČSN. ČD ani CARGO ovšem takovými vozidly prakticky nedisponují. Neměl tedy výrobce vzít v úvahu faktický stav vozového parku, respektive pomazané hlavy, které ESU schválily do provozu trošku přemýšlet?
Tak mne napadá, jak by asi vypadala závěrečná zpráva, kdyby byla ovlivněná "tlaky", které na DI byly vyvíjeny...
Registered user JB 
03.10.2008 (22:33)  
Joska H.: Nepískovat první dvojkolí není vhodné téměř pro žádné vozidlo (snad pro karkuli). Jak napsal MZ, pískováním pod druhé dvojkolí jenom zvýšíte sklon toho prvního k prokluzu. Nerozjedete se - to druhé by se (záleží na elektrickém zapojení, zejména u takových lok. jako 121, 141 ...) vůbec neroztočilo.
Registered user JB 
03.10.2008 (22:26)  
MZ: DI či jiný úřad by reakci na změnu norem sledoval(a), pokud by jí to ukládal obecně závazný státní předpis. Tak tomu nejspíš není. Samotná technická norma závazná není, na to mnozí zapomínají - a už vůbec ne zpětně! (stane se závaznou, pokud na ni odkazuje zákon, jeho prováděcí vyhláška nebo technické podmínky schvalovaného vozidla, což je smluvní dokument, jehož struktura a minimální obsah jsou předepsány. Závaznost normy tedy musí být stanovena někým, kdo má tu moc, nemůže se DI jen tak sebrat a začít kontrolovat.)
03.10.2008 (22:21)  
Nevyznám se ve fyzikálních zákonitostech jízdy kolejových vozidel, přesto bych si dovolil polemizovat s názory Vousáče a MZ a požádat je o vysvětlení.

Vousáč pravil: Už jen to,že by řídícím vozidle(což je vozidlo bez pohonu) neměla být pískována první náprava se mi jeví poněkud podivným.
Představil jsem si jendotku 971+071+471 jedoucí v tomto pořadí, tedy řídícím vozem dopředu. Pokud je potřeba zvýšit adhezi při rozjezdu, domnívám se, že by stačilo sypání písku až pod první hnací nápravu, tedy až v poslední třetině soupravy. Při brzdění by při sypání písku až pod druhou nápravu byl snížen brzdící účinek o první nápravu, která by brzdila méně. Vzhledem k tomu, že tato náprava tvoří 1/12 soupravy, by to snad nebyla až taková tragédie (výměnou za to získáme spolehlivé šuntování první nápravy).

MZ pravil, že první náprava má větší sklon k prokluzu.
Představil jsem si ten osobák rozjíždějící se z Kostěnic: hmotnost třívozové soupravy nějakých 120t, v čele lokomotiva, která je schopna v tomto úseku táhnout 3000t. I kdyby první náprava prokluzovala, zbývající tři přeci musí spolehlivě uvést tak lehký vlak do pohybu.

Tu větu o nepískovaném prvním dvojkolí, která je uvedena v normě, jsem pochopil jako doplňující námět k větě předchozí. Norma touto větou navrhuje možné řešení. Taková nezávazná formulace byla zvolena asi proto, že uvedené řešení nemusí být vhodné pro všechny typy souprav (např. zde již uvedená 810 otočená hnací nápravou proti kopci).

Toť můj neodborný názor. Očekávám od Vás, pánové odborníci, jeho vyvrácení, popř. (alespoň částečné) potvrzení. Nic víc, nic míň.
03.10.2008 (21:03)  
Vousáč : čekám, až nějaký vtipálek sebere potřebné množství papíru a položí ho v nějaké dálkově řízené, dopravním zaměstnancem neobsazené, stanici na jednu kolejnici tam, kde vlak pravidelně zastavuje a ten "zmizí" … i bez pískové kauzy.

Ze závěrečné zprávy vyplývá jistá spoluodpovědnost nejen Drážního úřadu, ale i samotné Drážní inspekce. Jestliže se provozují vozidla v rozporu s normou, která začala platit v době po "schválení vozidla" Drážním úřadem, přesněji řečeno jeho právním předchůdcem nebo institucí plnící funkci drážního úřadu, tak někdo měl zjistit, jakým způsobem provozovatel drážních vozidel tato vozidla upravil, aby vyhovovala normě.
Touto institucí je zcela určitě jednak DÚ, který vozidlo schválil, jednak DI provádějící kontroly.
Za dobu existence nezávislé DI na to už snad bylo dost času.

Je patrné, že šetření bylo prováděno velmi podrobně, nicméně některé závěry jsou poněkud svérázné.
DI není schopná donutit výrobce k dodání dokumentace ? Tuto dokumentaci musí výrobce vydat policejnímu orgánu v rámci trestního řízení, policejní orgán ji poskytne DI.

Způsob pískování, kdy není zahrnuto první dvojkolí je v rozporu se smyslem pískování, tj. zvýšit koeficient adheze mezi kolem a kolejnicí. Při rozjezdu lokomotivy se totiž přední podvozek a především první náprava ve směru jízdy odlehčuje a tudíž má menší adhezní hmotnost. Tedy má větší sklon k prokluzu. I když se lokomotivy vybavují různými přítlačnými zařízeními, které tento problém alespoň částečně řeší, tak se stejně bez pískování neobejdou. Kdyby se písek nesypal pod první hnací dvojkolí ve směru jízdy, tak by toto dvojkolí bylo ve skluzu, protože by nebyl způsob, jak zvýšit adhezi - čili pískování jen pod "druhé a další" dvojkolí ve směru jízdy by naopak přispívalo k prokluzu prvního dvojkolí ve směru jízdy.
Pánům z DI by to velice pregnatně vysvětlil zesnulý ing. Jindřich Hála, přesněji řečeno, pokud s takovouto teorií přišli před Hálou při "zákonitých zkouškách", lze vyslovit názor, že by tímto okamžikem zkouška skončila ...

Technologické postupy práce při údržbě hnacích vozidel, resp. vozidel obecně vychází z udržovacího předpisu výrobce, který jím podmiňuje bezzávadový provoz vozidla. U lokomotiv ze ŠKODAWERKE se udržovací předpisy v podstatě nelišily, tak jako se zásadně nelišily lokomotivní řady. Inovaci přinesly až lokomotivy ES 499.0 & E 499.2 (350 + 15x) a pak 16x & 263 & 36x & 37x přičemž mechanická "písečníková" údržba zůstala stejná jako u lokomotiv staršch řad.

ing. Miklenda je původní profesí strojvedoucí v Brně, o profesní odbornosti ostatních pracovníků DI nevím nic, ale "inspektorů nebo vyšetřovatelů" se strojvůdcovskou minulostí v těchto útvarech mnoho není.

Hombre_83 : EBA je v Německu patrně vrcholem profesní kariéry "drážního" úředníka s odpovídajícím finančním ohodnocením a následným odchodem do důchodu. DÚ je u nás útočištěm pracovníků exkomunikovaných především z GŘ ČD pro "prostořekost" ... a finanční ohodnocení podle státních tabulek, mizernější než u ČD, ale furt lepší než skončit na pracáku ...
Registered user JB 
03.10.2008 (20:29)  
taz, Vousáč: Pochopitelně, pískovat jiné než první dvojkolí nemá technický smysl (a to zejména u sériového a sérioparalelního spojení TM). Nejenže první dvojkolí jako první najíždí na znečištěnou kolej, taky je působením tažné síly nejvíc odlehčeno. Tu zabezpečováckou normu asi psal někdo, kdo se v tom neorientoval, proto je tam taky ten podmiňovací způsob.
Zajímavé je, že se nám nesděluje, co bylo v té normě v okamžiku, kdy se schvalovala technická způsobilost ř. 163. To je totiž rozhodující, ne to, co je tam teď. Někteří tady píší jako hotovou věc, že mašina konstrukčně nevyhovovala, ale odkud to vědí? Schvalovala se přece podle předpisů, které platily v tom okamžiku.
Registered user taz 
03.10.2008 (19:35)  
On byl v konkrétním případě i problém se zrnitostí písku a dalšími příměsi. Co se týká pískování, připadá mi taky rozumné sypat "odpředu", měl jsem pocit, že to na našich mašinách jinak ani není. Jestli dobře vidím, tak prototyp 380.001 sype taky pod první nápravu.
03.10.2008 (19:04)  
To taz:děkuji,ale dost se tedy divím.Copak první náprava hnacího vozidla(ve směru jízdy) nepotřebuje zlepšovat adhezi? Podle mých zkušeností potřebuje,ona přece pojíždí znečištěnou kolejnici jako první,tudíš po největším,,humusu". Na to zbývá dodat jediné:ještě že jsem v době vzniku normy ČSN 34 2613 už byl v důchodu. Jestli tohle vyplodili odborníci,tak by se měli jít svést třeba na lokálku,hezky po ránu,s vlekem a 810,otočenou hnací osou proti kopci. Pak by možná změnili názor. Dále:jestli zab.zař.vadí i provozní pískování,řízené strojvedoucím,znalým omezení,daných předpisem V 2,tak je chyba někde jinde. Půtokoměr v přívodu vzduch k pískovacímu ventilu by byl mnohem menší investicí,i když na rozdíl od normy by jej musel někdo vyrobit a namontovat.
  1 2 3 4 5 6 ... 10      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko