..: Šetření mimořádné události Moravany dokončeno :..

Ilustrační obrázek Praha - 26. září bylo dokončeno šetření mimořádné události srážky dvou vlaků v žst. Moravany, o které jsme již na stránkách magazínu ŽelPage informovali. Drážní inspekce, jakožto nezávislý vyšetřovací orgán, na dnešní tiskové konferenci zveřejnila výsledky šetření události a další podrobnosti týkající se této nehody, stejně jako následného průběhu vyšetřování. Úvodem lze říci, že byly stanoveny dva důvody, které byly hlavní příčinou umožňující vznik nehody. Avšak nebyl a snad ani nemohl být stanoven konkrétní viník. Jak DIČR dále dodává, šetření bylo zcela nezávislé, a to i přes určité politické tlaky ze stran dalších subjektů účastnících se řízení.

Dle zprávy o výsledcích šetření vydané DIČR byly bezprostředními příčinami mimořádné události:

  • Ztráta šuntu kolejového obvodu první staniční koleje žst. Moravany po příjezdu osobního vlaku Os 5011. Následkem popískovaní kolejnic byla porušena podmínka součinnosti drážních vozidel s kolejovými obvody, jmenovitě vozidlem 163.039-1 ČD. Jedná se o porušení §34 odst. 1 písm. i) vyhlášky 173/1995 Sb. v platném znění.
  • Dále reakce staničního zabezpečovacího zařízení ESA 11 na neočekávanou změnu informace o volnosti 1. staniční koleje.

Kromě toho bylo ve zprávě uvedeno několik doplňujících příčin, které však nejsou významné pro závěry šetření:

  • Nedostatky v údržbě lokomotiv řady 163 a příbuzných dopravce České dráhy a.s., kdy v rámci revizních postupů není vůbec kontrolována funkčnost vysokotlakových kaskádních ventilů pískovačů.
  • Hnací vozidla jmenovaných řad nemají instalován kontrolní mechanismus skutečného stavu funkčnosti pískovačů. Tj. není signalizováno, zdali se písek sype, či ne. Je signalizováno jen stisknutí tlačítka.
  • Drážní úřad ČR jako národní bezpečnostní úřad nearchivuje schvalovací dokumentaci. Dokumentace zařízení ESA 11 proto nemohla být poskytnuta pro potřeby šetření.

Na základě výsledků šetření této závažné nehody Drážní inspekce ČR vydala několik doporučení. Provozovatelům zařízení typu ESA 11 se doporučuje doplnit logiku lépe ošetřující stav volnosti koleje. DÚ ČR je doporučeno tuto funkcionalitu u podobných zařízení vyžadovat, a to jak u současných, tak nově schvalovaných. Provozovateli dráhy, SŽDC s. o., je doporučeno dovybavit hlavní tratě systémem zasílajícím signál „generální stop“. Provozovatelům lokomotivní řady 163 a konstrukčně podobných zabudovat skutečnou signalizaci stavu pískovače a provádět pravidelné revize pískovacího zařízení. Drážnímu úřadu bylo doporučeno archivovat schvalovací dokumentaci.

Ředitel Územního inspektorátu DI v Brně, Ing. Michal Miklenda, který se na vyšetřování podílel, zdůraznil, že vyšetřování bylo i přes jisté tlaky zcela nezávislé. Celý proces byl pod dozorem evropské organizace ERA (European Railway Agency), která je nejvyšším nezávislým arbitrem nad bezpečností železniční dopravy v Evropě; v ČR zastoupena právě Drážní inspekcí. Vyšetřování bylo nezávislé i přes snahu o ovlivňování ze strany výrobce ZZ, firmy AŽD Praha, a náměstka ministra dopravy, Ing. Vojtěcha Kocourka, kteří vyvíjeli konkrétní tlaky na průběh samotného vyšetřování události. DIČR po uzavření případu Moravany chystá soudní žalobu na ovlivňování vyšetřování. Podstatné množství důkazních materiálů bylo zpřístupněno také novinářům. Jan uvedl p. Miklenda, tlaky byly vyvíjeny na personální změny ve vyšetřovacím týmu DIČR, případně doporučovány tendenční závěry vyšetřování.

Na tiskové konferenci byli přítomni zástupci Federace strojvůdců ČR, kteří vyjádřili svůj souhlas s výsledkem vyšetřování a zároveň poděkovali za uznání neviny ze strany strojvůdce.

Zdroj: ŽP; Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události v Moravanech


Josef Petrák Poslat mail autorovi , Vítek_V | 2.10.2008 (17:02)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Bovlk 
03.10.2008 (14:20)  
Mozna jsem to s tou UBP nepochopil, ale mam dojem, ze michame dohromady nekolik pripadu:
1. Moravany: usek se uvolnil, aniz by doslo k odjeti vubec neceho do sousedniho useku.
2. Rozpojovani vlaku:
2a: do volneho useku vjede jeden vlak, ten se uprostred rozpoji, odjede jeden vlak, presto usek zustal obsazeny.
2b: do volneho useku vjede vlak z jedne strany, na jeho konec prijede lokomotiva z druhe strany, a bud odjede jeden vlak libovolnym smerem a usek zustane obsazeny, nebo odjedou dva vlaky a usek se uvolni, nebo odjedou dva vlaky a usek zustane obsazeny (vlak byl rozpojen na dvou mistech, prostredni cast zustala).
2c: na obsazeny usek vjede lokomotiva, odjede vlak a usek se bud uvolni nebo zustane obsazeny, podle toho, zda lokomotiva odtahne vse.
3. Spojovani vlaku
3a: Do volneho useku vjede vlak, usek zustane obsazeny
3b: Do obsazeneho useku vjede dalsi vlak, odjede jeden vlak a usek zustane volny
3c: Do obsazeneho useku vjede dalsi vlak, odjede vlak a usek zustane obsazeny (postupne navazeni vagonu nebo vytvareni dvou ruznych vlaku na teze koleji)

Ani v jednom z techto pripadu ale nevidim, ze by mohlo dojit k tomu, ze nic neodjede a usek se uvolni. Cili mi prijde, ze jde napsat algoritmus, ktery by detekoval zahadne zmizeni vlaku a nemusel se resetovat obsluhou pri posunu. Samozrejme nebude detekovat vsechny poruchy - napriklad si neporadi s tim, ze prijel vlak, byl rozpojen na tri casti, krajni casti se odtahly a zustala prostredni, ktera nesuntuje. Ale urcite by si poradil treba s Moravany.

Jinak, jak uz nekdo psal, posun se obvykle dela na jinych kolejich nez prujezdnych, a navic i na jine navesti - modra a bila. To by algoritmu take mohlo pomoci.
03.10.2008 (14:15)  
RB) Ano, ale zhotovitel software a hardware by měl být seznámen dokonale s know-how, které má ve výrobku zapracovat. Tady ale nejde o to, že ho nezdá, to neříkám. Naopak se tváří, že tato bezpečnostní mezera - neexistence úplné blokové podmínky - je v pořádku a podporuje další existenci tohoto stavu. Alespoň jsem nabyl takového dojmu na včerejší TK.
03.10.2008 (14:11)  
protože, banky mají tým a svůj systém analyzují a pak požadují po softwarové firmě programing. v tomto případě by to mělo dělat SŽDC, samozřejmě na vlastní vývoj může i AŽD, ale pak to od nich někdo musí objednat. To je ten problém. prosím AŽD je zodpovědno za funkcionalitu, která je po něm požadována. akže ten příměr s bankama je zavádějící. navíc u banky je to její know-how a nemusí ho slaďovats jinou bankou buďme korektní v této věci.
03.10.2008 (13:55)  
Má smysl, ale AŽD a někteří experti z oboru se zavedení úplné blokové podmínky brání. Už jen odkazem na akademická skripta, která tvrdí, že by to ztížilo řízení provozu. Ale vysvětlení "nedělá se to, protože by to bylo složitější" je směšné. Řízení provozu je kritický proces a když to porovnám s jiným kritickým procesem, třeba bankovními operacemi, tak neznám firmu, která by si dovolila udělat bankovní aplikaci bez pokud možno nejvíce odolného zabezpečení proti selhání. Škody, které by chybou v takové aplikaci vznikly, by pro softwarovou firmu byly likvidační. A možná i pro provozovatele. Proto nechápu, že se tvůrce systému ESA11 tváří, že to je vlastně v pořádku...
03.10.2008 (13:53)  
No určitě souhlasím s tím, že by se něco upravit mělo. Pro zvýšení bezpečnosti i za cenu zvýšené práce ve stanicích jsem rozhodně za. Za to ten život rozhodně stojí. Nicméně zákonnými postupy a dle pravidel které jsou definovány. Co musím znovu zmínit je to, že ten kdo porušil v tomto případě normu byl provozovatel drážního vozidla a nikoli výrobce AŽD. Ta lokomotiva tam neměla dle platných norem vůbec co dělat (pískování první nápravy, technický stav pískovače apod.) Nehci zde nikoho hájit, ale to je to co se mi na závěrech DI nelíbí. Více jim šlo o zpolitizování procesu, než o merito věci a to mne velmi vadí a právě vzhledem k obětem, bych očekával tuto technickou diskuzy, která zde na zelpage nastesti uz je...
registrovaný uživatel taz 
03.10.2008 (13:20)  
to Joska Holibajda, souhlas, od toho zab. zař. přece je.
03.10.2008 (13:17)  
Ážetďák:
Nemohu soushlasit s tím, že zavedení blokové podmínky ve stanici by nemělo smysl. Konkrétně v případě 1. staniční koleje v Moravanech bych poměr rozpojovaných (a spojovaných) souprav k soupravám projíždějícím viděl minimálně na 1:1000. To znamená že v jednom případě by to smysl nemělo a v 1000 případech by to smysl mělo. Jsou samozřejmě koleje, kde se rozvěšuje častěji, ale po těch se zpravidla nejezdí 160 km/h.
Kdyby byla bloková podmínka běžnou záležitostí, mohl být dnes ten fíra na živu - už to je pro mě dostatečným důvodem k tomu, abych si myslel, že to má smysl.
registrovaný uživatel taz 
03.10.2008 (13:13)  
to Ážetďák no, já tomu až tak nerozumím, ale dovedu si představit, že před tvoření vlakové cesty, dám technice na vědomí, jestli jde o posun, tvorbu vlaku nebo zastavení a odjezd, potom by k najetí nedošlo.
03.10.2008 (13:09)  
To Robert Bakala: Takže podle tebe by bylo jediné řešení přesta dávat do lokomotiv písek? Já bych byl spíš pro to, upravit všechna zab. zař. tak, aby byla schopna ztrátu šuntu a s tím spojenou nesymetrii zpětného trakčního proudu v k. o. indikovat a vyhodnotit, jako poruchu. Napětí trakčního proudu je tak velké, že izolační vrstvu, vytvořenou pískem vždy prorazí, někdy je to spojeno, zejména při rozjezdech těžkých souprav, se zajímavými světelnými i zvukovými efekty! Problém je v tom, že ten průraz vznikne vždy na jedné kolejnici, tedy na té, kde má izolační vrstva menší odpor a často se stává, že průraz přeskakuje z jedné kolejnice na druhou, to vše ale při jízdě. Stojící stroj si prorazí jedno kolo a tím pak odchází trakční proud daný odběrem pomocných zařízení a svodem izolace lokomotivy. Každopádně ale dojde k tomu, že šuntovací odpor vzroste na hodnotu, při které kolejové relé spolehlivě přitáhne.
03.10.2008 (13:04)  
Pro předposlední příspěvěk. Na širé trati je bloková podmínka, čili tam by tento případ traťové ZB vyhodnotilo jako chybu a vlak by ZB dále nepustilo. U staničních ZB bloková podmínka není. Tato funkcionalita není požadována nikde v Evropě, a ani nidke v Evropě tyto podmínky nejsou z důvody řízení dopravy ve stanicích praktikovány (spojování vlaků jejich trhání, různé říjezdy apod. - nic méně realizovat jej lze s dopadem větši práce na výpravči). Se závěry DI souhlasím v tom, že pokud by byla bloková podmína u staničních ZB pak by to ZB jako chybu udalo. Nicméně není možné dodat tuto funkci do ZB, když toto není schváleno DÚ a příslušnými orgány i vrámci interoperability. Takže DI měla konstatovat, že v tomto směru je nedostatečná legislativa a ne chyba na straně ZB, které pracovalo přesně tak jak má a jak od něj bylo požadováno!!! Ale to se těžko konstatuje, protože pak z toho nejde udělat tokové politikum a drželo by se to jen v odborné úrovni. PS: za češtinu v předchozím příspěvku se omlouvám, byl jsem v autě
  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko